Mám rád oborové insighty, nejen jako rychlé postřehy zvenčí, ale i jako pohled do kuchyně firem, které něco reálně staví. Jeden takový z TRITON IT sem dnes napíšu. Máme teď vytvořeny 4 pracovní mini-skupiny. Každá pracuje na jedné inovaci. Konkrétně...

Obr. 1: Nechal jsem Google Geminy načíst text tohoto článku s instrukcí vytvořit abstrahující fotorealistickou scénu, která by text popisovala. Výsledek je analogie novodobého "parního stroje", se kterým kolegové komunikují skrze terminály. Postprocessing: Alma Zajícová

1. Prototypování automatizovaného reportingu 

Jedna z činností, kterou v TRITON IT pro naše klienty zajišťujeme, je automatizovaný monitoring napříč firmou. Integrujeme výstupy z CRM, účetních systémů, pokladen na pobočkách, marketingových nástrojů a manažerům vytváříme report na jednom místě, nejčastěji v Google Looker Studiu a Microsoft Power BI. Připravujeme migraci na open-source Apache Superset (open-source ekvivalent předchozích dvou).

Největší časovou výzvou je odladit finální podobu reportu na míru. To odladění má dvě části: prvně zajistit, že tečou správná data, a potom ověřit, že report zobrazuje vše, co je potřeba vidět, způsobem, jakým je to chtěno. A zde jsou manažeři schopni dávat nejlepší zpětnou vazbu až v momentě, kdy vidí výstupy.

Abychom zefektivnili dlouhotrvající diskuze nad finální podobou, začali jsme na základě prvotních požadavků od manažerů generovat grafické náhledy reportů předem. K tomuto jsme vytvořili vlastní proces s pomocí Claude. Požadavky manažerů převádíme do popisného jazyka. Udělali jsme si doménově specifický jazyk založený na Markdownu, takový lidsky čitelný ekvivalent LookerML od Googlu. Popsané vstupy předáváme Claude a generujeme XML do SVG formátu, které slouží jako náhled pro klienta. Klíčové je, že při každém změnovém požadavku manažera jsme schopni rychle měnit náhledy. Tento proces postupně zdokonalujeme, aby se z něj mohla stát agentová služba v rámci toho, o čem píšu v bodě 4.

2. Automatizace obsahového oddělení

A lidé jsou zde pořád potřeba!

Jak to funguje? S každým klientem či tématem si držíme „bázový dokument“ obsahující vyčerpávající informace o firmě, aplikaci či daném tématu, strukturované v Markdownu.

Pro každé publikační kolo kolegové z obsahu tvoří tzv. „původní text“. Dokument nabitý informacemi, ve kterém je ideálně každé tvrzení podpořeno citací odborné studie, získanými daty či know-how insiderů. V původním textu je popsána celá nosná myšlenka článku, klíčový proces či sledovaná výseč odborného tématu. A tento text je zkontrolován a potvrzen odborníky u nás, nebo u klienta (záleží, zda tvoříme obsah pro své projekty, nebo klienty).

Tento původní text společně s bázovým dokumentem slouží jako vstupy do workflow v n8n. Aktuálně to děláme tak, že na každý případ užití (klíčové téma či klienta) máme zvlášť workflow, vytvořené z kopie šablony, kterou vylepšujeme.

V rámci workflow funguje několik rolí agentů. První jsou generovači, specializovaní každý na jiný kanál (LinkedIn, Facebook, tiskovky atd.). Každý bere jako vstup původní text a jeho parametrem je unikátní konfigurace agenta.

Pak máme kvalitativní agenty. Pokud je například původní text příliš dlouhý a informačně nabitý, navrhují rozdělení příspěvků. Další kvalitativní agenty testují informační hodnotu výstupu z hlediska splnění cílů příspěvku. Jiní pak testují formu.

Máme příklady nevhodné a vhodné formy komunikace, které vznikaly dříve během našich ručně psaných příspěvků a jejich oponentur, něco jako když Michelle Losekoot na svých školeních ukazuje špatné příklady komunikace a brainstormuje se svými posluchači, jak je vylepšit. Michelle se ptá: „A co na to Karel?“

Posledním kvalitativním článkem v procesu je zatím člověk. Kontroluje, zda to, co „vypadlo ze stroje“, je skutečně ono. Pokud ne, společně s informací o tom, co je špatně, to vracíme zpátky do stroje.

Dnes už víme, že celý tento proces za nějaký čas „zahodíme“ a přejdeme na to, co píšu v bodě 4.

3. Centralizace firemních dat pro automatizace i vývoj s genAI

Máme firemní wiki, máme Nextcloud, máme Google Drive, ale potřebujeme mít data na jednom místě tak, aby si pro ně mohly naše automatizační služby šahat. A nejen automatizační služby, vývoj aplikací s integrovaným genAI se stal neodmyslitelnou částí naší práce a je pro nás důležité mít klíčová data přístupná a jednotně spravovaná.

Pro textová data jsme sáhli po osvědčené ChromaDB. Pro multimédia jsme vybrali MinIO.

V případě textových dat dokumenty do ChromaDB ukládáme v Markdown formátu. Máme čtyři základní kolekce s metadaty (klíči) podle ID klienta, projektu/aplikace atd.:

1. „Knowhow source“ - slouží k uchovávání bázových dokumentů či exportů z wiki.

2. „Original posts“ - články z blogů či magazínů, digitalizované tištěné dokumenty, příspěvky na sociálních sítích včetně datace, oborového rozdělení a dalších parametrů.

3. „Comments“ - komentáře pod články, příspěvky na sociálních sítích, e-mailová komunikace, jakékoliv reakce.

4. „Generated posts“ - archiv námi vygenerovaných výstupů.

Data z těchto kolekcí se potom používají napříč workflow v n8n i vyvíjenými aplikacemi. Šahá se na „jedno místo“ do našeho datacentra, vždy s identifikátorem příslušného klienta.

4. Univerzální interní genAI rozhraní

Cílem je mít jednotné prostředí, ve kterém na jedné straně každý člověk ve firmě vyřeší veškeré automatizace a úkony spojené s genAI. A na straně druhé jej bude možno využít jako motor pro tento systém s libovolným LLM, včetně lokálně hostovaných, s možností mezi LLM přepínat dle kvalitativních a nákladových parametrů.

Toto řešení nám na jedné straně velmi usnadní (a již částečně usnadňuje) onboarding, reporting, vývoj softwaru i tvorbu obsahu, protože nahradí obsahové automatizace, o kterých jsem psal v bodě 2.

Na druhé straně nám i našim klientům poskytne maximální míru nezávislosti na korporátech i „kakaných“ softwarech přeprodávajících formou SaaS základní funkce LLM, obalené oborovými prompty.

Na čem to aktuálně stavíme? Vše, kromě části napojených LLM, je open-source.

Na frontendu máme OpenWebUI. Za ním je buď napřímo LLM model, zde se nám zatím nejvíce osvědčuje Claude, protože umí nejlépe používat nástroje doprogramované námi. Nebo jako alternativa k LLM modelu je k dispozici LangChain vrstva agentů, které píšeme na míru našim potřebám a které si umí šáhnout do našich databází pro informace.

Toto je část, na které aktuálně intenzivně pracujeme. Jakmile budeme hotovi, začneme plošně nasazovat u kolegů i vybraných klientů.

To, že jsem spíše technokrat než estét, se prolíná do mé práce odjakživa. Upřednostňuji funkčnost před vzhledem, robustní backend před líbivým frontendem. UX-áci a UI-áci jsou pro mě osvícení lidé, kteří mi dodají vstupy pro vývojáře. UX jsem dosud vnímal jako disciplínu na pomezí designu a statistiky. Že existuje také něco jako "emoční design", jsem netušil až do půlky minulého roku. Tento text je o mém střetu s emočním designem a o tom, co mi tento střet dal.

Kdo je Honza Tejchman

Honza Tejchman zasvětil část svého života poznávání lidských emocí. Po úspěšné kariéře v IT se začal věnovat terapii a psychologii. Vede tematická cvičení pro děti s rodiči pod názvem Empower The Child. Před lety nás seznámil společný kamarád Josef Smolka. A od té doby se s Honzou čas od času setkáme na nějakém IT projektu. Před rokem jsme se znovu potkali při zakázce na prodejní web určený pro specifickou cílovku.

Estetika versus emoce

Na společném projektu chtěl Honza vést ruce designerům. Řada požadovaných prvků byla pro mě na hraně vkusu. Honza měl ale jasno v emocích, které mají jednotlivé části webu postupně "vyzařovat". Říkal věci jako: "Tady chci průzračnou sklenici čisté vody", "Tady chci barevný dům u vody", "Tady chci tmavé barvy, déšť a mokro", "Tady teplo domova", "Tady nabídku". Když jsem si pak výsledek prohlížel očima cílovky, dokázal jsem cítit emoce, které nejspíš cítit má.

Moje zkušenost

Pořád jsem nad Honzovým přístupem musel přemýšlet. Až jsem mu na přelomu loňského a letošního roku zavolal a zeptal se ho, zda bych si u něj mohl objednat sezení a zkonzultovat s ním redesign webu TRITON IT. V té době jsem už v hlavě měl koncept komunikace skrze firemní vertikálu. Navštívil jsem tedy Honzu a tohle je pro mne ta nejzásadnější část našeho rozhovoru...

Běžel jsem ze schůzky s Honzou a volal naší Almě. Vychrlil jsem na ní výše uvedené a čekal zda mi řekne, že mi hráblo. Namísto toho mi Alma řekla: "Chápu, jdu nakreslit návrh, řekneš mi jestli je to ono.". Bylo to ono! A tak jsme vytvořili na webu TRITON IT představení naší práce skrze digitální vertikálu.

V TRITON IT nás baví práce pro naše klienty. Avšak v uplynulých 14 dnech jsme si nadělili dokončení redesignu vlastního webu. Konečně jsme dokončili realizaci prvků, které jsem poslední rok nosil v hlavě.

Úvodní kombinace SVG animace a videa

Chtěl jsem, aby bylo na první pohled jasné, že jsme živí lidé. Normální lidi, co žijí svou prací, nesedí v temné díře ani v okázalém luxusu. Že jsme firma, ne agentura přeprodávající jiné firmy, ani freelancer hrající si na korporát a mluvící o sobě v množném čísle.

Obr. 1: Nová titulní stránka TRITON IT

Důraz na digitální vertikálu jako pojítko mezi našimi službami

Prošli jsme si naše největší, dlouhodobé klienty, které jsme postupně za roky získali, a kteří od nás odebírají nejširší škálu služeb v největším objemu. A položili jsme si otázku: co mají všichni společného? Vyšel nám jasný profil. Jsou to číslaři a umí dobře počítat. Nemají rádi povrchnost a prokouknou líbivé pozlátko bez obsahu. Mají dobře integrovanou svou oborovou vertikálu a díky tomu jsou schopni tvořit marži a škálovat. Nás nevnímají jako dodavatele jedné služby, ale využívají nás jako podporu pro digitální část své vertikály napříč jednotlivými úrovněmi.

Obr. 2: Digitální vertikála firmy

Zužitkování shortsů pro slovníček digitálních pojmů

Oborový slovníček pojmů je standardní cesta pro zvýšení organické vyhledatelnosti webu skrze jednotlivá témata. Náš rostoucí počet případovek, reportáží a rozborů jsme propojili se štítky, které jsou zároveň oborovými termíny přístupnými z našeho slovníčku digitálních pojmů. Na širokém monitoru se obsah příspěvku a štítky zobrazují ve formě připíchnutého (sticky) panelu, který zůstává viditelný při scrollování obsahem. U blogů brandových (imagových) webů našich klientů do panelu navíc napojujeme související produkty z feedu a tím zvyšujeme konverznost obsahu.

Zároveň v rámci Czech Tech Talks tvoříme řadu shortsů, které často vysvětlují právě citované pojmy. Propojili jsme je s detaily odpovídajících štítků. S přibývajícím videoobsahem tak zvyšujeme informační hodnotu těchto detailních stránek.

Obr. 3: Shortsy napojené do detailu pojmů / štítků, zde konkrétně pro klíčové slovo LLM

Na závěr chci poděkovat mým kolegům, kteří se na webu podíleli...

• designérce Almě Zajícové za refresh brandu, barevné palety, návrh odprezentování vertikály,
• UX-ačce Lucii Kutsch za redesign titulky a dalších stránek,
• vývojáři Maximovi Pylypovi za nakódování webu a trpělivost s mými četnými připomínkami,
• bráchovi Markovi a Sergejovi Pylypovi za řešení animací, optimalizací, supervizi Maxima,
• Davidovi Trojanovi za pomoc s tvorbou obsahu,
• Tommy Swami a Jakubovi Jánskému za oponenturu,
• Sergejovi Tokárovi za odkomunikování.

A taky díky Honzovi Tejchmanovi za pomoc s odkomunikováním našich služeb. O tom bude můj příští příspěvek. 

Profilovky vygenerované a upravené pomocí AI je téma, které se na sociálních sítích poslední dobou často řeší. Já jsem se společníky vsadil na profi fotografa a navštívili jsme Vojtu Vlka v jeho ateliéru.

Bude to tak 16 let zpátky, kdy mě s Vojtou seznámil kamarád Petr Lukáš. Vojta byl už tehdy slavný fotograf a já pro něj s bráchou při škole brigádničil. Tehdy frčely fotobanky a my jsme měli za úkol popisovat fotky a nahrávat je do systémů. Jenže to znamenalo spoustu ruční práce – vyplňování popisků, tagů a model release smluv do různých uživatelských rozhraní. Tak jsme si to zjednodušili. Vytvořili jsme skripty, které z našeho seznamu fotek generovaly předvyplněné excely, do nichž jsme na jednom místě doplnili vše potřebné. Další skript pak hromadně přenesl data do EXIF formátu u fotek, takže se při nahrávání na fotobanky informace propisovaly automaticky.

Vojta byl pro mě velkou inspirací – nejen svým přístupem, ale i tím, jak uměl efektivně delegovat práci. Bylo skvělé se po letech znovu setkat a nechat si od něj udělat nové fotky.

Ano, AI umí leccos, ale autenticitu nenahradí. A focení u skvělého fotografa není jen o výsledku, ale i o zážitku. 🔥

Obr. 1: Marek, já, Jakub a Tommy s Vojtou Vlkem.

Grafy

Obr. 1: Dlouhodobý vývoj mých evidovaných odpracovaných hodin

Obr. 2: Rozbor mnou odpracovaných hodin v rámci TRITON IT. V roce 2024 se změnila struktura "režie", čas který jsem ušetřil díky automatizaci pomocí AI a Holding Nexus jsem mohl využít pro výstavbu studia a produkční činnost k Czech Tech Talks. Významně vzrostlo mé zapojení v presales. Dáno účastí na výběrových řízení a supportem nových obchodníků podklady či v terénu.

Obr. 3: Moje práce v TRITON IT vztažená na celkou vykázanou práci v rámci TRITON IT. Přestože počet odpracovaných hodin v 4-letém časovém horizontu spíše stagnuje. Výstup vykonané práce byl větší. Zvýšená efektivita byla důsledkem zapojení umělé inteligence. 

Obr. 4: Moje časové zapojení v rámci investičních projektů. Letos jsem utopil značné množství času ve fuckupu RobJob. Rozvíjel jsem Czech Tech Talks, Holding Nexus, MISURA a WebMedeu.

Obr. 5: Celková práce investovaná do projektů. Zde je vidět časová nákladnost jednotlivých projektů. 

Minulý pátek jsme se společně s Vaškem Viačkem zúčastnili konference EU Posted Workers pořádané HAVEL & PARTNERS, zaměřené na informování v souvislosti s evropskou směrnicí Posted worker directive ( PWD 96/71/EC ). Z pohledu podnikatele (avšak neodborníka v oblasti HR) oceňuji zejména srozumitelně odprezentovaný rámec problematiky posílání pracovníků mezi zeměmi EU. Velkým přínosem byly rovněž prezentace odborníků z jednotlivých členských států EU, kteří si dali práci s připravením přehledných specifik napříč jednotlivými státy. 

Co klíčového si z konference odnáším?

Jednoho dne mi Káťa říká: "Mám velkou radost jak ta naše Anička ve třech letech drandí na odrážedle, ale na kolo se pořád bojí, probereš to s Dušanem až se s ním uvidíš?". Dušan je náš kamarád, který má v Uherském Brodě prodejnu se špičkovými koly a lyžařským vybavením, celý život žije sportem, je mistrem Evropy v jízdě na vysokém kole a ohledně kol radí například prof. Pafkovi a prof. Pirkovi. Když jsme byli za pár dní s Dušanem na večeři, radil jsem se s ním, že Anička sice lítá na odrážedle jako drak, ale na šlapacím kole se bojí a když má přidělaná pomocná kolečka, nezačne šlapat. Dušan mi řekl ať za ním přijdu ráno do TK Sportu.

Dušan pro mě měl připravené dětské kolo KTM. Říkal mi: "Podívej se tohle kolo je speciálně vytvořené, aby na něj přešly děti z odrážedla. Má přední kolo větší než zadní. Anička bude mít jistotu, že došáhne nožičkami na zem, nebude se bát. Klidně se na něm může odrážet jak na odrážedle, ale zároveň jí budou šlapky působit nekomfort, bude jí to nutit dát nohy na šlapky. Aby se nebála, přidělám ti ještě vodící tyč. Až si zvykne, že jezdí a ty ji držíš za tyč, tak tyč pustíš." 

Doma jsme s Káťou přemýšleli jak Aničku motivovat, aby se nebála kolo vyzkoušet, protože kdykoliv jsme navrhli jít na kolo Anička byla proti. Zkusil jsem: "Aničko, co kdybych zítra ráno nešel do práce a tys nemusela do školky a šli jsme spolu na kolo?" ... "Tatínku na kolo nejdu, to já raději půjdu do školky, do školky chci jít." ... "A co kdybychom šli na kolo, tys to zkusila a pak šli do Superlandu na hřiště?" ... "Tak jo táto, já to teda zkusím". Druhý den ráno jsme spolu vyrazili. Aničku jsem držel za vodící tyč, aby měla stabilitu, odrážela se nohami, současně věděla, že ji držím, a zkoušela šlapat nebo se pouštět z kopce. Opakoval jsem: "Víš co říkal strejda Dušan, kdykoliv můžeš dát nohy na zem." Zvykla si, že kdykoliv chce zastavíme a dá nohy na zem. Po chvíli mi povídá: "Táto drž mě za tyč, vůbec mě nepouštěj, zkusím víc šlapat." Šlapala zlehka po rovince až jsme dorazili pod kopeček. "Táto to nejde" ..."Protože musíš ten kopec vyšlápnout"... Anička zakřičela: "Kopci jeden já ti ukážu jak tě šlápnu" a opřela se do šlapek. Po hodině a půl říkám: "Aničko půjdeme domů a na to hřiště?" ... "Jo táto, ale já chci ještě s tebou jezdit." Objeli jsme ještě jednou rybník a pak šli na slíbené hřiště. Večer mi Anička povídá: "Táto půjdeš se mnou zase na kolo?". Když jsme šli příště, už se nebála, naučila se kolo rozšlapat a já si u toho pořádně zaběhal, když jsem běžel vedle ní držíc vodící tyč. Po nějaké době jsem na rovince tyč pustil. A Anička jela sama. Když pak zastavila, povídám: "Aničko, víš, že jsem na chvíli pustil tyč a tys jela úplně sama?" Anička šla domů pyšná jako páv: "Maminko já jela sama, já ti to příště ukážu chceš?" Když jsme šli příště i s Káťou a Adélkou, Anička rozšlapala kolo a křičí na mě: "Táto už pusť tu tyč ať ukážu mámě jak jedu sama." No a už jezdí sama. Tohle je pro mne jeden z těch pocitů totální radosti a životního štěstí. 

Včera jsem volal Dušanovi: "Měls naprostou pravdu, přesně jak jsi řekl, tak to bylo." Dušan: "A víš co se říká u nás na Moravě? A vvvo tom to jé". Já: "A já jsem další pražák co říká pro kola se jezdí jedině k Dušanovi do TK Sportu." 

Dnes jsem s Tommym navštívil konferenci AI transformace financí od České asociace umělé inteligence (ČAUI), která se shodou okolností konala v perfektních prostorách našeho klienta enforum event space.

Obr. 1: Zahájení konference AI transformace financí Lukášem Benzlem

První tři přednášky v podání Adama Leščišina (Accenture), Michala Amblera (Ernst Young) a Martina Ryšánka (IBM) byly zajímavé tím, že přednášející jsou manažeři, kteří mají za sebou stovky realizovaných AI projektů. Jejich příspěvky se týkaly především strategie v zavádění AI do klientských firem - správnému mapování potřeb, určení priorit. A v neposlední řadě tak trochu tlačení svých korporátních (nejen) AI řešení.

Následovala perfektní prezentace od Karin Fuentesové ze startupu Digitoo, který automatizuje zpracování faktur. Prezentace se hodně zaměřovala na spolupráci s partnerem Raiffeisen bankou, který dodal čerstvému startupu tolik potřebnou důvěryhodnost na trhu i možnost cílit s nabídkou na své klienty. Dále prezentace obsahovala poměrně srozumitelné vymezení se proti konkurenčním firmám typu Rossum. Přiznám se, že o Digitoo jsem neslyšel poprvé. Jsme klienti Raiffeisen banky i Abra Flexibee a skrze jejich kanály jsem se já i Petr o Digitoo dozvěděli. Po dnešní prezentaci jsem probral s Petrem, zda nevyužít právě Digitoo pro zefektivnění zpracování faktur včetně Petrovi účetní firmy. Uvidíme, zda budou v Digitoo skutečně tak cenově výhodní ;)

Panel s pohledem do zákulisí AI inovací v bankách mne příliš nebavil. Při veškeré úctě k přednášejícím i perfektnímu moderování ze strany Lukáše, zde jsem se nedozvěděl pro sebe nic užitečného či zásadního.

Ve druhé části konference mne zaujaly především dvě přednášky. Ta první byla od Vojtěcha Dlouhého z Feedyou, který se představil, že má rád čísla a jeho prezentace byla skutečně čísly nabitá. U některých bych, přiznám se, rád viděl citované zdroje, ale to je jen mé rýpnutí, protože prezentace byla skvělým nahlédnutím pod pokličku AI chatu / virtuálních asistentů od Feedyou. Z prezentace si odnáším tvrzení: "správná identifikace uživatele je zásadní".

Technologický bonbónek si pro nás ČAUI připravila nakonec. Vratislav Kalenda z Applifting se rozmluvil detailněji o principech, na kterých stojí jejich vývoj. Hned na úvod položil otázky, které mne zvedly ze židle: