Zbytečné odpovědi na pracovní inzeráty

čen 10 2021

Před rokem jsem psal o oblíbených pracovních portálech. Jak se postupně rozšiřujeme, objevují se u nás nové příležitosti. Začínají brigádou. S těmi, co to s námi (respektive se mnou) vydrží a posouvají se dopředu, objem spolupráce navyšujeme. 

Při výběru kolegů netrvám na životopisu, když dostanu věcný motivační dopis. A naopak, netrvám na motivačním dopisu, když dostanu zajímavý životopis. Podle něčeho ale předvýběr udělat musím.

Pokud uchazeč nezašle nic a odpověď obsahuje jen hlody, tak i kdyby to byl jediný zájemce, tak odpověď zahazuji. Proč? Zkušenost. Mnohokrát se mi potvrdilo, že pokud někdo nedokáže nebo nechce poslat životopis k tématu, nebo napsat smysluplný motivační dopis, tak s ním akurát marním čas, protože nedokáže přistoupit zodpovědně k práci.

Obzvláště mě vytáčí odpověď "měl(a) bych zájem o bližší informace". Mé inzeráty v drtivé většině případů vycházejí kolem normostrany délky, kde popisuji náplň práce a nastiňuji podmínky a očekávání. Stačí mi, že dotyčný mi pošle něco stručného, čím zaujme, a pak má na osobní schůzce neomezený prostor, vyptat se na cokoliv ho zajímá. Nemluvě o tom, že hodně vyprávím sám. To by si ale dotyčný musel nabídku přečíst.

Pro pobavení (a třeba i trochu negativní inspiraci) zde zveřejňuji výběr z odpovědí, které putují do koše. Upozorňuji, že u těchto odpovědí nepřišel žádný životopis, motivační dopis, či jiná informace.

Dobrý den,
je nabídka stále aktuální. Měla bych zájem o bližší informace.
Děkuji a přeji hezký den
K.K.

Takový email mě dokáže vytočit :D Já jsem prvotní informace poskytl, dotyčná žádné, ale dožaduje se informací. Informační přínos nula.

Dobry den,
mam zajem.mocinky dekuji za info atd. jo? tak diky, zatim pa
B.N.

Infantilní varianta předchozího. Dotyčná má očividně potíže s napsáním souvislé věty. Na druhou stranu, třeba je nižšího věku a má tedy velký prostor zkušenosti ještě získat.

Dobrý den,
Zaujala mě Vaše nabídka a rád bych se o místo ucházel. Žádný z výše uvedených požadavků by mně neměl dělat problémy.
Děkuji
K.R.

Tohle je trochu vyšší level. Dotyčný vytváří iluzi, že odpovídá k věci. Ale opět se nedovídám nic. Zhodnotil sám sebe, že by mu nic nemělo dělat problémy, ale klíč k hodnocení neposkytl.

Teambuilding Loučná pod Klínovcem 2021

čen 03 2021

Už delší dobu jsme se na poradách v TRITON IT bavili o tom, že by bylo super udělat teambuilding a někam společně vyrazit. Pořád nebyl čas a pak stejně přišel COVID19 a totální úzávěr. Řekli jsme si, že více času nebude nikdy, vyjedeme, jakmile se vše uvolní. 

Pro čtyřdenní teambuilding jsme si vybrali malebnou Loučnou pod Klínovcem a v neděli 30. 5. jsme postupně dorazili na místo. Kromě jádra TRITON IT jsme s sebou vzali Adama a analytiky z WebMedea services Richarda s Davidem. Navzdory předpovědím jsme měli po celou dobu krásné počasí. 

 S Martinem, Patrikem, Davidem, Richardem, Adamem a Luckou jsme se vypravili na Klínovec
Obr. 1: S Martinem, Patrikem, Davidem, Richardem, Adamem a Luckou jsme se vypravili na Klínovec

První den nám ráno Lucka udělala výborné lívance. Když jsme přišli na snídani, připadali jsme si jako v hotelu :)

Lívance od Lucky
Obr. 2: Lívance od Lucky

Po snídani jsme vyrazili na výlet parním vláčkem z Oberwiesenthalu do Cranzahlu a zpět. Jízda byla suprová. Cestou tam jsme jeli v otevřeném vagonu a mohli obdivovat krásy okolní přírody. Bohužel v Německu byly ještě kavárny, restaurace či hospody zavřené, alespoň ta nádražní v Cranzahlu a ty, které jsme míjeli po cestě.

Brácha ve vláčku Fichtelbergbahn
Obr. 3: Brácha ve vláčku Fichtelbergbahn

Jízda v otevřeném vagonu Fichtelbergbahn
Obr. 4: Jízda v otevřeném vagonu Fichtelbergbahn

Po výletu následovala příprava oběda. Společně s Markem, Richardem, Davidem a Markétou jsme vařili těstoviny se smetanovou omáčkou se slaninou a gorgonzolou. 

Marek s Markétou vaří těstoviny
Obr. 5: Marek s Markétou vaří těstoviny

Richard s Davidem krájí tříkilovou gorgonzolu
Obr. 6: Richard s Davidem krájí tříkilovou gorgonzolu

Po obědě jsme se odebrali k počítačům pracovat, do té doby, než nadešel čas na večerní hry. Marek s sebou přinesl hru EVO, která mne, Martina, Patrika, Lucku a Adama velmi nadchla. Patrik s Martinem udělali perfektní česnekové topinky se šopákem z čerstvé zeleniny z nedaleké EDEKy.

Druhý den někteří po ránu vyspávali, jiní pracovali. S Tommym a Markem jsme zatím připravili k snídani toasty. Potom Tommy s oběma Marky a Markétou museli kvůli práci zůstat na chalupě. Zbytek jsme vyrazili a výšlap na Klínovec. Měli jsme parádní počasí a dokonce jsme si užili červnovou koulovačku.

Obr. 7: David, Richard a Martin na úpatí Klínoce při červnové koulovačce

Navzdory rozvolnění jsme po celé cestě na Klínovec nepotkali jediné otevřené bistro či restauraci. Jedno z bister těsně před vrcholem nás dokonce napálilo výraznými cedulemi "U nás otevřeno". Hustá síť cedulí nás navedla k zabedněnému domečku se zamčenými dveřmi a prázdnou terasou. Potom, co jsme se vrátili z výletu, vyrazili jsme všichni do Českých Hamrů na vyvhlazené pivo a dobré jídlo. 

Hostinský u Habsburgů nejde přehlédnout
Obr. 8: Hostinský u Habsburgů nejde přehlédnout

Třetí den připravili Richard s Davidem luxusní míchaná vajíčka. Po snídani nás navštívil Jirka Mihel, se kterým jsme probírali postup prací na MISURA. Po obědě, který připravil Tommy s Markem jsme s Jirkou vyrazili do Božího Daru a udělali si vycházku po Ježískově cestě. Po výletu následovala práce a pak opět návštěva hospody Habsburg v Hamrech.

S Jirkou Mihelem na Ježíškově cestě
Obr. 9: S Jirkou Mihelem na Ježíškově cestě

Dnes jsme vstali, nasnídali se, uklidili a vyrazili zpátky směr Praha. 

Tímto bych za nás za všechny chtěl poděkovat našem milým klientům MRM Stavební servis - specialistům na realizace interiérů - za pronájem perfektního ubytování. Dále chci poděkovat všem svým kolegům za vydařenou akci a pomoc s vařením i úklidem. 

Jak se psaly PR články v roce 1943

bře 15 2021

Natálie z redakce Markeťáků mi udělala velkou radost. Na základě podkladů, které jsem dodal, napsala reportáž o tom, jak vypadal PR článek v roce 1943.

Před pár lety jsem zde psal, jak se dělalo PR v 16. století. Tentokráte mi jako zdroj informací neposloužila prohlídka zámku, ale návštěva mé pratety Alenky. Dostal jsem od ní novinový článek z roku 1943, který propaguje jejich rodinnou firmu. Velmi mne zaujala práce s klíčovými slovy, například "moderní stroje" :). Sice se tehdy nepředpokládalo, že článek bude chroustat Google, ale bylo potřeba lidem v hlavách vytvořit správné asociace. Vše podstatné je ve výše odkazovaném článku. 

Obr. 1: Rodina Bakošova

Prateta Alenka je ta nejmenší holčička, kterou drží Ján Bakoš (bratr mého pradědy). Osobně si pamatuji ještě svého "krstného dědka" (tak jsem mu říkal, protože byl "krstný tato" mojí mámy) Jána Bakoša mladšího (na fotce jako kluk vpravo). Měl velmi rád děti a já ho jako dítě zbožňoval. Uměl se vcítit do dětské duše, měl pochopení pro klukoviny a smysl pro dobrodružství. Navštěvoval jsem ho i pratetu v jejich domě na modranském náměstí. Nebo jsme za ním s mámou chodil na jeho chatu, kde mi vyráběl dřevěné zbraně.

Na fotce sedí můj prapraděd Karol Bakoš. Člověk, kterého jsem nikdy neměl možnost vidět osobně, ale vyprávěla mi o něm má početná slovenská rodina. S nejstarší dcerou Sidónií odjel do USA, kde pracoval jako dělník. Když přišel o nohu, vrátil se zpátky do Modry. Sidónie se v Americe provdala za přistěhovalce pana Rapoše a již tam zůstala. Karolovi další synové a dcery drželi celý život spolu a vedli k tomu i své děti. Své prázdniny na Slovensku jsem proto trávil návštěvami početných dědových bratranců a sestřenic.

Jak jsem pracoval v roce 2020

bře 07 2021

Stalo se to u mne již tradicí, že si každý rok vyhodnocuji svou práci za rok předchozí. Jen se k tomu rok co rok dostávám později :). Svou práci v roce 2018 jsem vyhodnotil v lednu 2019. Práci v roce 2019 jsem si vyhodnotil v únoru 2020. A letos jsem jsem se k tomu dostal v březnu. Vyhodnocení si dělám proto, abych...

  • dal sobě zpětnou vazbu o své efektivitě,
  • dal do vztahu svou práci s výkonem firem,
  • vyhodnotil, které aktivity vedou k naplnění nových příležitostí a které nás jen oddalují od vytyčených cílů.

Rozložení mé práce mezi WebMedea services a TRITON IT v letech 2019 a 2020

Obr. 1: Rozložení mé práce mezi WebMedea services a TRITON IT v letech 2019, 2020

V roce 2020 jsem prací strávil 2942 hodin. Pokud by můj pracovní den měl 8 hodin, znamenalo by to 368 dní. Což je o 36 dní více, než v roce 2019. Řekl bych, že jsem si zde šáhnul na svůj strop. Má práce mne baví, ale doufám, že tento rok už další rekord lámat nebudu. Šlo by to na úkor mé (už tak velmi tolerantní) rodiny. 

Rozložení mé práce v rámci TRITON IT v letech 2019, 2020

Obr. 2: Rozložení mé práce v rámci TRITON IT v letech 2019, 2020

V rámci TRITON IT klesl objem mé práce v realizaci. Je to důsledkem zapracování se Marka a rozšíření jeho týmu o Terku. Druhému Markovi obdobně klesl objem práce v realizaci díky Martinovi, ke kterému jsme přijali Patrika, Davida a Lukáše. I přes rostoucí velikost týmu mi v podstatě nevzrostl čas na školení kolegů. Důvodem je schopnost Marka a Martina školit nové kolegy. Jsem pyšný na to, jak jsme si je s druhým Markem dříve vyškolili i na jejich samostatnost a ochotu sami se učit nové věci. S roustoucím týmem mi však logicky vzrostla práce strávená režií. Naštěstí pro mne se tato režie již rozložila mezi více lidí. Celkovou režii ale bude potřeba snížit, protože nás stojí peníze.

Kam jsem naopak vložil maximální úsilí v rámci TRITON IT byl presales. Na přelomu března a února minulého roku se podnikání řady našich klientů začalo vlivem vládních opatření třást v základech. Došlo mi, že pokud by měl chaos trvat dlouho (což se také později ukázalo), máme vážný problém. Zatímco řada marketingových agentur vsadila na investici do vlastní reklamy a začaly zaplavovat internet bannery a video reklamou s buzzwordy a tlakem na nezbytnost online reklamy, my jsme vsadili na dialog s většími společnostmi. Naše cílovka byly firmy, které Covid sice částečně oslabí, ale nepoloží - a otevře jim oči. Rozhodli se jim v rámci presales trpělivě naslouchat a vést s nimi dialog v momentě, kdy začaly uvažovat o změně své vize. Tuto práci jsme od počátku roku 2020 zejména já a Tommy zintenzivňovali a po roce nám začíná nést ovoce.

Rozložení mé práce v rámci WebMedea services v letech 2019, 2020

Obr. 3: Rozložení mé práce v rámci WebMedea services v letech 2019, 2020

V rámci WebMedea services (WMS), kde je tým komornější, jsem lockdown využil maximálně k práci a omezil režii. Objem práce v presales mi narostl ze stejných důvodů jako u TRITON IT. Nárůst nebyl sice tak markantní, ale v absolutních číslech se mé zapojení do presales v obou firmách vyrovnalo. Ponaučením zde pro mne je rozdílná efektivita presales. Zde je prostor pro zlepšení obchodu u WMS.

Můj podíl na práci interních zdrojů firem v letech 2019, 2020

Obr. 4: Můj podíl na práci interních zdrojů firem v letech 2019, 2020

Pokud vezmu svůj podíl práce na celkové práci v obou firmách, výše uvedený graf je částečně zavádějící. Naši accounti jsou osvobozeni od výkazů práce. A odhaduji, že celkový objem práce by byl o cca 3000 hodin větší. Nicméně i tak mi graf poskytuje hrubou představu. Ve WMS je dlouhodobě podíl mé práce vyšší díky investičním projektům, kterým se zde věnujeme.

Rozdělení mé práce ve WebMedea services mezi projekty 2019, 2020

Obr. 5: Rozdělení mé práce ve WebMedea services mezi projekty 2019, 2020

Detailnější pohled na srovnání běžné práce a práce na investičních projektech představuje graf na Obrázku 5. S nástupem roku 2020 jsme prakticky ze dne na den přišli o práci Petry na analýzách trhu a s ní i o know how, které od času, kdy jsem analýzy tvořil já, vybudovala. Přijal jsem Ondru Hamalu a začal s ním od začátku. První analýzy jsme tvořili společně, Ondra postupně získával samostatnost. Práce již probíhala v kanceláři místo na homeoffice a s větší kontrolou nad tvorbou analýz se mi otevřela možnost škálovat analytický tým WMS. Přijali jsme Richarda a posléze Davida. Ondra pomáhal s jejich školením. Když se Ondra na podzim rozhodl věnovat plně studiu, převzal jsem si od něj kluky já. Kluci velmi rychle vytvořili samostatný tým, který se velmi rychle posouvá dopředu. Společně zdokonalujeme analýzy, pouštíme so neustále do složitějších témat. Jsou čím dál tím větší oporou i Pepovi, který svědomitě pečuje o našeho největšího klienta. 

Zmíněná aktivita na mé straně odčerpala čas, který jsem věnoval vývoji aplikace WebMedea. Vzhledem k tomu, že u Pepy byla situace podobná a čas, který si vyhradil pro WMS z větší části věnoval konzultantské činnosti a práci pro klienta, výrazně se zpomalil vývoj. Po vzájemné diskuzi Pepa přišel s řešením přijmout do WMS Jirku. Jirka má od podzimu v rámci WMS plný fokus na aplikaci WebMedea, vede nový vývojový tým, který posílili dva programátoři - Jakub a Martin.

Lockdown na jaře 2020 jsem plně věnoval dokončení portálu Markeťáci. Tento portál je nezbytný pro další aktivity našich firem a partnerů a musel být vydán s dostatečným předstihem před aplikací WebMedea. Tím byla priorita dána. Portál jsme v září v základní verzi spustili, dalšího půlroku sbírali zpětnou vazbu, budovali procesy v redakci a sepisovali chyby a nedostatky. V současné době už kolegové chystají další update a aktivity.

Protože naše projekty jsou součástí většího puzzle. Rovněž jsme v roce 2020 pokročili s větším "dílkem do skládačky". Tím je Vydavatelství Čas, o kterém se na svém blogu ještě zmíním. Vydavatelství Čas pod vedením Patrika Maliose přebere záštitu na Markeťáky, CzechSight, magazíny Lukáše Benzla a dalšími portály, které s vybranými klienty spoluinvestujeme a připravujeme spustit. Některé magazíny budou mít vlastní redakce, jiné budou redakce sdílet s CzechSight či Glaceo. Všechny magazíny budou sdílet jedno obchodní oddělení, technicky marketingovým oddělením se stane TRITON IT, za video obsah získá zodpovědnost CzechSight.

Během roku 2020 jsme pustili k ledu NetForest. Offline networking nemá smysl v současné době pořádat. Navíc způsob, jakým jsme v dobré víře NetForest pořádali, nebyl dlouhodobě udržitelný. Zkušenosti, které jsme v NetForest získali zužitkujeme v budoucnu v dalších projektech připravovaných s Patrikem Maliosem. Také jsme ukončili práci na projektu Contenuo, namísto toho jsme si zvolili za cíl užší spolupráci s PPP systémem, se kterým se nám již několik let dobře pracuje. Dalším projektem, který jsme sice ještě formálně neopustili, ale pozastavili jsme do něj naše časové investice je Rakousko.cz. Po změně vedení společnosti Internet tours se totiž pro nás situace ve společnosti stala méně průhlednou. 

Hodnocení splnění cílů pro rok 2020

  • Vybudovat analytický tým ve WMS a postupně delegovat jeho vedení na Ondru.
    • Povedlo se, ale vedení mají Richard s Davidem.
  • Rozšířit marketingové studie a zrychlit jejich tvorbu díky novým funkcím aplikace WebMedea.
    • Studie se povedlo rozšířit, ale nové funkce WM jsou stále ve vývoji.
  • Přesměrovat větší SW zakázky z TRITON IT na WMS a zde je využít k rozšíření vývojové kapacity.
    • Zatím se nepovedlo.
  • Volnou kapacitu vývojářů přesunout na tvorbu frontendu WebMedea a tím urychlit vývoj.
    • Povedlo se, najali jsme nové vývojáře.
  • Dotáhnout Projekt Markeťáci v prvním kvartálu 2020.
    • Povedlo se ve třetím kvartálu.
  • Stabilizovat cashflow TRITON IT investováním práce vyškolených kolegů do několika produktů.
    • Zůstává.
  • Škálovat TRITON IT skrze rozšiřování týmů Marka Bartoše a Martina.
    • Daří se.

Cíle pro rok 2021

  • Snižovat svou režii v TRITON IT a současně zlepšit procesy. Proto jsem přijal Lucku.
  • Uvolnit ruce Tommymu a Pepovi společným doškolením Honzy. Zároveň pokračovat v mentoringu Honzy a posílit i jeho technické znalosti.
  • Zaměřit svůj čas věnovaný na presales ve WMS jiným směrem. Zvyšovat odbornost Richarda a Davida a směřovat je do role konzultantů, kteří podpoří Tommyho a Honzu.
  • Posílit odbornost Martina a jeho týmu v TRITON IT.
  • Využít stabilních procesů v TRITON IT a snažší škálovatelnosti k náběru dalších klientů.
  • Snížit závilslost WMS na práci dodávané / darované z TRITON IT.
  • Spoluvybudovat stabilnější cashflow pro WMS.
  • Podpořit Vydavatelství Čas a pomoci ho dotáhnout k úspěšné monetizaci.
  • Dotáhnout první spoluinvestice s našimi klienty.
  • Dotáhnout backend WebMedea do finálu a ohlídat dokončení redesignu UX. 
  • Více podpořit Jirku ve vývoji. Věnovat tento jarní lockdown práci na WebMedea.
  • Propojit naše aktivity více s s vertikálou Lukášova Glacea.
  • Investovat do vývoje SW pro TRITON IT. Například po vzoru Lynt services. Snížit tím režii kolegů, získat konkurenční výhodu i produkt směrem ven.

Když přijde clusterfuck

led 12 2021

Tommy s Markem jsou zodpovědní za dotažení většího projektu, který je pro nás velkým ponaučením, zejména co se plánování termínů a organizování procesů týče. Vývoj skončil, kolegové vývojáři se přesunuli na jiné projekty, které mají své deadliny. Včerejší několikahodinové integrační testy s klientem ukázaly na slabá místa, která je nutné do středečního deadlinu odstranit. Na večerní rychlé poradě jsme spočítali celkovou pracnost na 4 člověkodny. Rozdělili jsme zbývající práci do třech kategorií. Práci, kterou zvládne jen zkušený programátor. Práci, kterou zvládnou méně zkušení programátoři. A množství rutinní práce s přesuny a opravou dat.

Nejsložitější práci si vzal Marek. Martin podal pomocnou ruku, přesunul Markovi ze svého týmu Patrika, jeho práci vykryje s Davidem a Lukášem. Na rutinní práci Marek podal inzerát na QuickJOBS. Z dřívějška víme, že to je nejrychlejší a současně nejefektivnější způsob získání brigádníků, jaký jsme dosud vyzkoušeli. Požadujeme znalost angličtiny a umět pracovat s excelem. Do hodiny máme 11 vážných zájemců. Marek vybírá tři. 

Když jsem dnes v osm přišel do práce, Marek zrovna končil s instruktáží brigádníků na sluchátku. Slyším, jak jim oznamuje, ať mají místnost pořád zaplou, že je během své práce bude mít na uchu a mohou na něj směřovat dotazy. V 9 telefon od brigádnice, vypadl jí internet a nemůže pracovat. Do Prahy to má daleko a nemůže dorazit. Marek obvolává další zájemce v pořadí. Do půl hodiny je domluvena další.

Kdyby Marek od začátku vyhodnocoval stav prací po menších blocích, mohl clusterfucku předejít. Svou houževností mne ale potěšil. Mé díky patří samozřejmě také Tommymu, Martinovi a Patrikovi.

Moje babička

led 03 2021
Moje babička se narodila ve Zlíně v roce 1936 jako dcera švadleny a úředníka. První část dětství strávila v baťových domcích. Poté se s rodiči přestěhovala do Bystřice nad Pernštejnem. Její táta, můj praděda, zde přijal místo vedoucího pošty a postavil zde dům. Za války si pro něj přišlo gestapo, když ho nějaký "dobrák" udal, že pomlouval okupanty. Protože byl praděda výřečný, vykecal se z toho. Tvrdil, že nadával na ježky, kteří mu dupali po zahradě. Výřečnost zdědila babička po něm. Po válce za pradědou prišli agitovat komunisté. Vyhnal je. Když přišli podruhé, odvezli ho na nucené práce na Vírskou přehradu. Měl z toho podlomené zdraví. Po nějaké době se mohl vrátit k poště jako listonoš. Nástup totality pocítila babička i ve škole, nemohla studovat. Oznamili jí, že pro někoho s jejím původem je i maturita drzost, byť se za ní její pan učitel přimlouval. Babička byla vždy pragmatik. Dodnes si pamatuji, jak mi vyprávěla, že na tom mohla být hůře. Zůstala jim střecha nad hlavou a měli co jíst. Místní právník neunesl zabavení střechy nad hlavou a majetku a umřel, jeho žena nenašla nikde práci, nakonec umývala nádobí v závodní jídelně a její děti trpěli v socialistickém ráji nouzí. Nebo třeba o řezníkovi, na kterého si vymysleli, že chtěl slušným lidem = komunistům spálit sádlo a udělali mu na náměstí pranýř, u kterého musel klečet. 
 
Hana Rostová ve svém oblíbeném křesle
Obr. 1: Babička ve svém oblíbeném křesle
 
Babička nastoupila na zdravotnickou školu. Když se poměry uvolnily, mohla si udělat maturitu. Ve třídě byla rebel, byla pověstná svou drzostí a odporem vůči autoritám. A co mi říkala, byla na to vždy pyšná :). Pracovala pak na rentgenologii v Hradci Králové, kde poznala dědu, s tím se pak přestěhovala do Prahy. V Praze pak až do důchodu pracovala u rentgenu na poliklinice Malešice. Děda byl v šedesátých letech povolán do Afgánistánu na stavbu nemocnice, dostal se dokonce na dvůr afgánského krále, ale to je jiný příběh. Když se vrátil, už s babičkou dále nežil. Babička se sama jako matka samoživitelka starala o dvě děti - tátu a tetu. Svůj život zasvětila tomu, aby její mladší bratr Jirka a obě děti vystudovali vysokou školu. Povedlo se, což pro ni bylo největším životním zadostučiněním. Zejména v případě táty a tety, kteří to neměli v dětství jednoduché. Babička neměla nikoho, kdo by jí pomohl. Idilické líčení socialismu ve stylu... "co jsme si kupovali za bony", "auta, ve kterých jsme jezdili", "víkendová chalupa", "dovolená v Chorvatsku", "poctivější potraviny" atd. atd. se opravdu nekonalo a podobné články ji vytáčely. Co se prostředků a životních možností týče byla babička na okraji společnosti, rozhodně se tak však necítila. Koukala pořád jen dopředu. Byla rázná a odvážná i drzá vůči autoritám, stejně neměla co ztratit. Když ale přišlo na děti, uměla pro ně ohnout hřbet, ztratit slovo, prosit třeba vlivnou sousedku a stejně tím neztratila svou hrdost. 
 
Hana Rostová výstup na Říp
Obr. 2: Babička ve svých osmdesáti letech stoupá na Říp
 
Po svém narození jsem s rodiči do mých čtyř let bydlel u babičky ve Strašnicích. Pamatuji si i po letech, jak mne babička houpala na kolenou a zpívala mi "Ach synku, synku", oblíbenou písničku prezidenta Masaryka. Svátek jsem měl, když jsem nemusel do školky a místo toho šel s babičkou do práce, kde jsem vytahoval snímky z rentgenu, nosil je na popsání a připadal si důležitě :). I po přestěhování jsem s babičkou trávil hodně času, množství víkendů, polovinu každého léta. Když byla máma v nemocnici vážně nemocná, bydlel jsem u babičky a starala se o mne. Cítil jsem se s ní vždy v bezpečí. Měla vyřídilku a uměla si se vším poradit. Dodnes se usmívám nad příhodou, která se stala, když mi bylo cca 12. Seděli jsme s babičkou na umělohmotných sedačkách v tramvaji T3. Byli jsme uprostřed tramvaje, babička seděla vždy na místě za mnou, byli jsme natočeni směrem k oknu a povídali jsme si. Přední sedadla okupovala banda hlasitě se smějících pankáčů. Nastoupil nerudný dědula, chytil mne za rameno a táhl ze sedačky, ať mu uvolním místo. Babička se zvedla, napřímila a zařvala mocným hlasem na dědulu: "Nechte na pokoji mého vnuka. Jestli jste nemohoucí, tak támhle vepředu máte vyhrazená místa. Ale tam se bojíš! Bojíš se těch chuligánů, co? To je teda kuráž pane." Skupina pankáčů ztichla a s úsměvem pozorovala babičku, pak koukali na dědulu s pohledem: "...tak pojď". Dědula utrousil něco mezi zuby a na příští zastávce zhrzeně vystoupil. Babička byla sama důchodce, ale neměla ráda "kňourající" důchodce. Zastávala názor, že to je o životním postoji, ne o věku. 
 
Hana Rostová stoupá na Říp
Obr. 3: S babičkou a Káťou na Řípu
 
Když jsem měl v dětství a mládí z něčeho strach, ať už to byla nemoc, nebo přijímačky, či jiná životní výzva, volal jsem babičce. Babička mi vždycky řekla "hlavně se nevzdávej, nejsi přece žádný vořezávátko". Sama se nevzdávala, ani v boji se svou nemocí. V důchodu neustále hledala brigády a pracovala. Dokud mohla chodila na výšlapy, na prahu osmdesátky začala hrát amatérské divadlo. 
 
Hana Rostová zemřela 14. prosince 2020, tento zápisek je mou vzpomínkou na ni.