Pět druhů pracovního času

úno 09 2020

V životě se snažím nejen optimalizovat chod firmy, algoritmy, nebo PPC kampaně, ale také sám sebe. Svůj čas kategorizuji podle dvou základních hledisek... 

  • Hledisko 1: manuální (pomyslné ruce) versus mentální (hlava). 
  • Hledisko 2: služba (pracuji pro klienty) versus investice (pracuji pro své firmy).
Počet pracovních časů, které pro sebe rozlišuji je pět...
  1. Manuální služba - pracuji na zakázkách pro klienty, optimalizuji jejich PPC, publikuji pro ně, vytvářím pro ně analýzy, konzultuji u nich.
  2. Mentální služba - přemýšlím kam klienta posunout. Klient má svoje místo v mé hlavě. Kdykoliv se naučím něco nového, uzavřu nové partnerství, nebo objevím příležitost, projíždím si v hlavě uložené klienty a snažím se promítnout získané vědomosti na jejich podnikání. Tento čas si nevykazuji.
  3. Manuální investice - programuji WebMedeu, pracuji pro investiční projekty, školím nové kolegy, řeším firemní byrokracii, realizuji propagaci vlastních firem.
  4. Mentální investice - vymýšlím partnerství - co budu potřebovat do skládačky několik zatáček dopředu. Navrhuji nové funkce a produkty pro partnerské projekty v nichž figuruji. Soucasně držím v hlavě několik cizích projektů, kterým věřím. Pokud vím, že jejich majitelé jim obětují veškeré své pohodlí, ale zatím si nemohou dovolit být našimi klienty.
  5. Presale - kombinace mentální a manualní práce vedoucí k získání nového významného klienta, pro kterého budeme moci dodávat služby.
Manuální vs Mentální; V obou případech pracuji hlavou, při manuální práci ale používám svoje zkušenosti (získané informace, zaběhlé postupy), při mentální hledám nové cesty k dosažení cílů.
 
Služba versus Investice; Službu realizuji jako zakázkovou práci pro klienta. Investici chápu jako práci pro firmy či projekty, ve kterých figuruji.
 
Monetizace; Rovnítko mezi penězi a časem platí jen v případě času prvního. Zbylé 4 časy se z něj musí zaplatit. Realita je taková, že se společníky toto intenzivně kompenzujeme odloženou spotřebou a časem svého osobního volna. Pokud bych uznával pavědeckou "teorii nadhodnoty", tak naše počínání by bylo spíše o podhodnotě :))
 
Perspektiva; Pokud bych se na druhou stranu omezil jen na první čas, byl bych freelancer prodávající ruce a je už jedno či ruce markeťáka nebo programátora. Osobně však vidím větší perspektivu v budování týmu, postupné větší specializaci jeho členů a vzájemné spolupráci na odvážnějších projektech. 
 
Rizika; Za svůj život jsem zažil už dostatek fuckupů i dílčích úspěchů na to, abych se naučil lépe minimalizovat všudypřítomná rizika. Jak mi před lety během společného skypecallu řekl David Semerád, je potřeba diverzifikovat úplně všecko a nesázet jen na jednu kartu. Diverzifikujeme zaměření investičních projektů, portofilo nabízených služeb, presale pro několik klientů současně, příjmy (zakázky vs paušální) a v neposlední řadě i vlastní čas :).