Manažerská dilemata aneb optimalizace chodu firmy
čec
31
2019
Občas mne napadne otázka, zda existuje práce, po níž nelze jinak, než mít čistou hlavu. Pak si ale odpovím, že to možná není o typu práce, ale o povaze. Zastávám totiž názor, že u každé práce se dá přemýšlet dopředu a lze ji inovovat, automatizovat či rozdělit a delegovat. Ti co pamatují film Jeden hot a druhý čehý s Louisem de Funesem už asi tuší. V závěru se z hlavního hrdiny - vypečeného továrníka - stane pasák ovcí, po večerech však staví stroj na automatické stříhání a zpracování vlny :D. Jak to vypadá v mé hlavě, když zrovna nevymýšlím marketingovou strategii, nápady pro klienta, nebo funkce do WebMedei? Snažím se v myšlenkách řešit následující dilemata...
- Diverzifikace rizika mezi více cílů současně versus zamezení tříštění předmětu zájmu a ztráty tahu na branku.
- Soustředění se na vysokou kvalitu práce včetně přidané hodnoty versus zvládnutí omezených časových kapacit a rozpočtů.
- Získávání času na rozvoj a investice delegováním části stávajících zodpovědností versus časově náročná kontrola kvality nad delegovanou prací.
- Snížení časové náročnosti kontroly kvality zavedením pravidelnych školení versus konzumování firemních prostředků (zkušení kolegové školí, méně zkušení jsou školeni, obě skupiny tak současně nepracují na zakázkách).
- Umoření zvýšených nákladů z rozsahu (školení, kontrola kvality) zvýšením sazeb klientům versus dosažení úspor v důsledku investice do rozvoje, například automatizace procesů.
- A při investicích je nutné diverzifikovat riziko plus vyžadují čas a peníze a dostáváme se k dilematům č.1 a č.3. A tím jsme uzavřeli cyklus :).
Protože svět není černobílý, existuje mezi těmito dilematy mnoho odstínů šedi, které vytvářejí prostor pro hledání optima. Ten, kdo má načrtnutý cyklus zoptimalizovaný, je úspěšný. Ten, kdo libovolné dilema opomene, nebo vyřeší "ojebávkou", riskuje, že se mu vše rozboří. Cílem je uvedený cyklus zoptimalizovat a dostat na vysoké otáčky. K tomu je potřeba ho nejprve roztlačit. Tlačit můžeme penězi (úspory, půjčka, investor) nebo svým časem. Pokud si ukrojím ze svého mimopracovního času, který si nezaplatím, zvládnu v rámci omezeného rozpočtu vytvořit přidanou hodnotu pro klienta, mohu školit a platit zato jen školeným kolegům, mohu pracovat na tvorbě automatizačních nástrojů. Vyřeším tím dilemata 2 až 6. Během tohoto procesu, musím neustále dbát na to, aby můj přístup byl investicí, nikoliv obětí na oltáři marné snahy. To co jsem zde tak barvitě popsal není vlastně nic jiného než odložená spotřeba investovaná do budoucnosti.
Jsem velmi štastný, protože v dnešní době mám kolem sebe mnoho lidí - členů rodiny, kolegů, klientů, obchodních partnerů, kteří uvažují podobným způsobem a do naší spolupráce investují svůj čas a víru. Mou povinností je zasadit se o to, aby se jim obojí zúročilo.