Takzvané zdanění práce robotů je zdaněním pracovních nástrojů

led 29 2022

práce robotů

Obr. 1: Ilustrační obrázek, zdroj Pixabay

Seznam vážně perlí. Poté, co jeho redaktorka v osobních úvahách defacto lobuje za zrušení živností, tady máme další skvost "zdanění práce robotů" v článku od Pavla Cechla

To snad nevymysleli ani za úpadku starého Říma, že by lidem zdanili kladivo či pilu. Nežijeme v žádném matrixu a nežijí tu kolem nás žádné robotí bytosti. Jen jsme si ve snaze inovovat a přežít vytvořili značně pokročilé nástroje. Ať už se jedná o kus hardwaru, či softwarovou aplikaci, pořád jsou to jen nástroje, které je potřeba vymyslet, vytvořit a provozovat. Nejen, že je nutné platit provozní náklady, ale také je potřeba nástroje obnovovat či vylepšovat. Nemluvě o tom, že každá firma musí platit daně. I kdyby neměla žádné zaměstnance a roboti by se zázrakem sami zainvestovali, postavili, naprogramovali i udržovali, tak firma zaplatí minimálně DPH a daň ze zisku. 

Jako naprosto absurdní, populistický, ba dokonce vyděračský beru argument: "Jinak se řada lidí propadne do chudoby". Proč by se pracovitý člověk měl sám od sebe propadnout do chudoby? Čtu dále a čekám, kdy bude toto tvrzení rozvedeno. A je to tu...

Tak jako v minulosti nesebral lidem práci psací stroj, počítač, automobil či důlní rypadlo, tak lidem práci nesebere ani automatická pokladna, importér faktur nebo samořiditelné vozidlo. Ti co přemýšlejí a chtějí vytvářet přidanou hodnotu naleznou uplatnění v nekonečné inovaci a zlepšování strojů a programů. A ti co preferují rutinní práci naleznou uplatnění například jako údržbáři. Jak říká profesor Wolfgang Wahlster, lidské ruce budou naštěstí potřeba ještě hodně dlouho

Citované odstavce však v sobě skrývají ještě větší jed. Ten zcela vypluje na povrch po přečtení následujících...

To je víra v lidi a jejich pracovitost, že? "Protože by někdo nemusel chtít pracovat, tak ještě zvýšíme už tak extrémně vysoké daně a sebereme ještě více těm, kdo po nocích hledají příležitosti, jak sami sebe a své zaměstnance v tomto daňovém pekle uživit. A aby toho nebylo málo, zdaníme jim ještě nástroje, které po mnoho let vyvíjeli a inovovali."

Nutno říci, že autor kromě pana Semeráda, šéfa odborů ČMKOS Josefa Středuly a europoslankyně Mady Delvauxové cituje také Jiřího Halbrštáta z ManpowerGroup, jehož názor tvoří protiváhu výše zmiňované demagogii a s nímž se do velké míry ztotožňuji.

Pevně věřím, že zvítězí zdravý lidský rozum a přání sociálních inženýrů a levicových demagogů zůstanou nevyslyšeny.