Pět druhů pracovního času

úno 09 2020

V životě se snažím nejen optimalizovat chod firmy, algoritmy, nebo PPC kampaně, ale také sám sebe. Svůj čas kategorizuji podle dvou základních hledisek... 

  • Hledisko 1: manuální (pomyslné ruce) versus mentální (hlava). 
  • Hledisko 2: služba (pracuji pro klienty) versus investice (pracuji pro své firmy).
Počet pracovních časů, které pro sebe rozlišuji je pět...
  1. Manuální služba - pracuji na zakázkách pro klienty, optimalizuji jejich PPC, publikuji pro ně, vytvářím pro ně analýzy, konzultuji u nich.
  2. Mentální služba - přemýšlím kam klienta posunout. Klient má svoje místo v mé hlavě. Kdykoliv se naučím něco nového, uzavřu nové partnerství, nebo objevím příležitost, projíždím si v hlavě uložené klienty a snažím se promítnout získané vědomosti na jejich podnikání. Tento čas si nevykazuji.
  3. Manuální investice - programuji WebMedeu, pracuji pro investiční projekty, školím nové kolegy, řeším firemní byrokracii, realizuji propagaci vlastních firem.
  4. Mentální investice - vymýšlím partnerství - co budu potřebovat do skládačky několik zatáček dopředu. Navrhuji nové funkce a produkty pro partnerské projekty v nichž figuruji. Soucasně držím v hlavě několik cizích projektů, kterým věřím. Pokud vím, že jejich majitelé jim obětují veškeré své pohodlí, ale zatím si nemohou dovolit být našimi klienty.
  5. Presale - kombinace mentální a manualní práce vedoucí k získání nového významného klienta, pro kterého budeme moci dodávat služby.
Manuální vs Mentální; V obou případech pracuji hlavou, při manuální práci ale používám svoje zkušenosti (získané informace, zaběhlé postupy), při mentální hledám nové cesty k dosažení cílů.
 
Služba versus Investice; Službu realizuji jako zakázkovou práci pro klienta. Investici chápu jako práci pro firmy či projekty, ve kterých figuruji.
 
Monetizace; Rovnítko mezi penězi a časem platí jen v případě času prvního. Zbylé 4 časy se z něj musí zaplatit. Realita je taková, že se společníky toto intenzivně kompenzujeme odloženou spotřebou a časem svého osobního volna. Pokud bych uznával pavědeckou "teorii nadhodnoty", tak naše počínání by bylo spíše o podhodnotě :))
 
Perspektiva; Pokud bych se na druhou stranu omezil jen na první čas, byl bych freelancer prodávající ruce a je už jedno či ruce markeťáka nebo programátora. Osobně však vidím větší perspektivu v budování týmu, postupné větší specializaci jeho členů a vzájemné spolupráci na odvážnějších projektech. 
 
Rizika; Za svůj život jsem zažil už dostatek fuckupů i dílčích úspěchů na to, abych se naučil lépe minimalizovat všudypřítomná rizika. Jak mi před lety během společného skypecallu řekl David Semerád, je potřeba diverzifikovat úplně všecko a nesázet jen na jednu kartu. Diverzifikujeme zaměření investičních projektů, portofilo nabízených služeb, presale pro několik klientů současně, příjmy (zakázky vs paušální) a v neposlední řadě i vlastní čas :).

Teorie podhodnoty

úno 07 2020

Nemám úplně rád pravolevé dělení populace. Z mého pohledu se jedná o zkratky, které zbytečně pólují společnost, přičemž různí lidé se pod nimi mohou představit různé asociace. 

Označení pravičák či levičák pro mne nemají žádnou informační hodnotu, dokud nedostanu odpověď na otázku: "Proč?". Pokud slyším odpověď: "Aby se všichni měli dobře a nikdo neměl špatně", obvykle po chvilce diskuze usoudím, že dotyčný nemá odvahu sám sobě přiznat, že chtěl ve skutečnosti říci: "Abych se já neměl špatně a nikdo se neměl lépe." Není v tom žádný vyšší smysl ani starost o druhé, jen lenost, maskovaná hamižnost a pokrytectví větší, než u domnělých třídních nepřátel.
 
Čím chytřejší pokrytec, tím sofistikovaněji umí odpovědět, ideálně za použití souvisejících teorií. Takovou je například teorie nadhodnoty - dělník prací vytvoří hodnotu, obchodník respektive továrník ji prodá s přirážkou (nadhodnotou), existence zmíněné nadhodnoty údajně vykořisťuje dělníka, který by mohl dostat celou částku. Továrníci z nadhodnoty bohatnou a zbytek společnosti chudne.
 
Takováto teorie absolutně nereflektuje, že:
  • továrnu musel někdo postavit,
  • výrobu někdo musel naškálovat tak, aby objem prodané produkce pokryl veškeré provozní náklady,
  • vyrobené zboží musí někdo prodat těm, kdo ho potřebují a mají o něj zájem,
  • někdo musel investovat do propagace, aby si zákazník vůbec uvědomil, že zboží existuje a k čemu mu bude,
  • někdo musí myslet dopředu a produkt neustále inovovat a propagovat, aby zákazníci zájem neztratili,
  • továrník podstupuje riziko s téměř každým uskutečněným krokem. Na krytí rizik potřebuje rezervy.
Každý z uvedených bodů znamená, že dotyčný továrník musí sáhnout do vlastní kapsy. A pokud tu kapsu nezdědil, ani na ní nezískal dotace, tak musel nejdříve našetřit na holý provoz a po dlouhou dobu téměř veškeré vydělané peníze investovat zpátky, aby dosáhl růstu. To vše s obavou, aby se neobjevilo nepředvídané riziko, které by nebyl schopen vykrýt. Kde je tento bod v marxistických teoriích? Když existuje nadhodnota, tak je přece důsledkem zde popsané podhodnoty kryté odloženou spotřebou. Takto fungují investice. Takto můj kamarád a vzor David vybudoval značku Relax nebo síť papírnictví McPen.

Checklist začínajícího internetového projektu

lis 08 2019
Poslední dobou se mi čím dál častěji ozývají začínající startupy / projekty ohledně konzultace marketingu. S většinou jsem se setkal, se třemi jsme během tohoto roku začali spolupracovat. Brzy zde o nich napíši více.
 
Při setkání s novým online projektem považuji za nutnost nastavovat hned na začátku očekávání ohledně účinnosti reklamy. Neexistuje žádný čarovný proutek či super výkonný marketingový kanál, který by zčistajasna nastartoval ziskový prodej sebelepšího produktu. Krásný článek na téma rozjezd nového e-shopu napsala legenda internetového marketingu Michal Kubíček. První dva odstavce by mohly být vytesány do kamene, lépe bych to nenapsal.
 
Protože na schůzkách říkám v úvodu v zasádě pořád to samé, rozhodl jsem se sepsat marketingový checklist začínajícího internetového projektu.
 
V první řadě mám byznys plán, takže:
  • Vím co chci prodávat a komu.
  • Znám potřeby své cílové skupiny.
  • Vím jak je velká moje cílová skupina a kde se na internetu pohybuje.
  • Mám plán jak pokrýt cílovou skupinu svými produkty.
  • Mám podchycena win-win partnerství, která mi pomohou snáze dostat produkt na trh.
  • Považuji za konkurenty všechny, kdo se se mnou dělí o pozornost cílovky, či nabízí alternativní produkt.
  • Mám zmapovány konkurenty a jejich marketingové strategie, dokážu tak předvídat jejich chování.
Výkonnostní marketing přes placené kanály (PPC, RTB...) rozjíždím v momentě, když:
  • Mám web s produkty / službami, které chci monetizovat.
  • Je web rychlý a responzivní, abych neodradil návštěvníky.
  • Produkty mají demonstrační fotky, videa, abych zaujal návštěvníka.
  • Produkty jsou dobře popsány, aby návštěvník rozhodnutí o nákupu učinil na mém webu.
  • Web má viditelné CTA prvky (nákupní / objednávková tlačítka), aby zákazník mohl rychle objednat.
  • Proces objednávky je srozumitelný a co nejrychlejší, aby se zákazník v jeho průběhu nerozmyslel.
  • Výše uvedená trasa zákazníka webu je měřena, aby bylo možné rychle opravovat slabá místa v procesu.
Pokud má být výsledek pravděpodobnější, měl bych checklist rozšířit o:
  • Uživatelské otestování webu a objednávkového procesu nezaujatým vzorkem cílové skupiny.
Ještě větší pravděpodobnost pak mohu získat, když předem vybuduji základní povědomí o produktu, nebo alespoň zdání tohoto povědomí:
  • Neprázdné profily na sociálních sítích
  • Několik článků zmiňujících produkt
  • Zkušenosti či recenze v diskusích 
Výše uvedené si mohou vlastníci projektu zrealizovat vlastními silami, nebo si nechat vypracovat analýzu online trhu ve WebMedea services a následně postavit internetový marketing na míru u nás v TRITON IT. Tak či onak, neopomentulnou úlohou vlastníků firmy / projektu je budování vlastní značky. Z pozice těch nejpovolanějších by měli obětovat maximum svého času včetně toho osobního k budování značky, její slávy a dobré pověsti. Každá koruna protopená přes výkonnostní marketing se pak otočí vícekrát.

Archetyp SEO šmejda: Paní Levná

říj 26 2019
Minule jsem psal o obchodníkovi s deštěm. Mini-seriál o SEO šmejdech dnes zakončím povídáním o paní Levné
 
Na počátku existence TRITON IT jsme zažívali zatím nejtěžší období. Navolávali jsme studené kontakty, obcházeli žalostně úzký okruh podnikajících známých. Byli jsme rádi za každého, kdo nám svěřil důvěru. I když jsme dodanou službou ani nepokryli své náklady, šlo nám o zkušenosti a reference. V prostředí, ze kterého jsme s bráchou vyšli, se většina našich spolužáků a kamarádů vydala na dráhu vědců či korporátních vývojářů, což nám moc synergií nepřinášelo. V té době se objevil Markův známý, říkejme mu třeba Pavel, nechal vysoké, která ho nebavila, a vrhnul se na podnikání. Marek s ním dohodl, že mu uděláme web za desetinu ceny s příslibem exkluzivní spolupráce na marketingu v budoucnu.
 
Pavel začínal také od píky, ale postupně se mu začínalo dařit, sehnal několik stálých klientů, pokryl své životní náklady a začal se porozhlížet po možnostech dalšího rozvoje. Jedna z Pavlových klientek - expertka na marketing - však přišla s nabídkou, že Pavlovi udělá špičkový online marketing za hubičku, když k němu bude moci chodit (konzumovat jeho službu) zadarmo. Pavel nejprve oslovil nás, zda mu uděláme taky "špičkový marketing" za stejnou cenu. Sedli jsme si proto s Pavlem a ukázali mu, jaká potřebuje získat publika, navrhli jaké zapojit kanály v rámci marketingového mixu a ukázali kolik musí minimálně investovat do kreditu a publikací. V zájmu budoucího rozvoje jsme byli ochotni účtovat v prvním období jen kredity a práci naúčtovat až se Pavel posune v tržbách zase o kus dále. Ale paní Levná byla levnější než samotné kredity a Pavel jí uvěřil, že ona z ničeho vyčaruje úspěch. Paní si vyžádala přístupy k Pavlově webu, do patičky umístila odkazy na 20 nesouvisejících e-shopů, neodbornými zasáhy pak rozházela několik HTML elementů a nahrála několik zpomalujících javascriptů. Pavlův web pak nevypadal profesionálně, byl pomalejší a nevalidní. Z patiček některých cizích nesouvisejících firem zase paní Levná odkázala Pavla. Aby linkbuildingové dílo dokonala, odkázala Pavlův web z několika gay diskusí a seznamek, ze kterých na jeho web vedly stejně vesměs nofollow odkazy. Pavla jsme naposledy varovali a seznam nedostatků zaslali i paní Levné. Po obdržení urážek ze strany paní Levné jsme se rozhodli se raději zabývat perspektivnějšími klienty.
 
Po půl roce, kdy paní Levná chodila k Pavlovi zdarma a ještě si nechávala platit poplatek za "údržbu odkazů" se Pavel propadl ve vyhledávačích a s paní Levnou rozešel. Markovi dal později za pravdu s odůvodněním, že si na podobnou zkušenost musel přijít sám. 

Archetyp SEO šmejda: Obchodník s deštěm

říj 23 2019
V minulém příspěvku jsem psal o panu Tajemném. Dnes napíši o svém setkání s obchodníkem s deštěm, které pro mne bylo velikou životní zkušeností.
 
Je to zhruba šest let, když mi zavolal kamarád a bývalý kolega Tomáš, který podniká v biomedicíně. Volal mu člověk, prý z firmy s názvem Googloseznam (samozřejmě výmysl), že mu přivede zákazníky. Tento člověk si domluvil s Tomášem schůzku, na kterou přinesl roční smlouvu na 20 000 Kč měsíčně se slovy: "Tady to podepište a o vše se postarám". Tomášovi se to nezdálo, tak mi zavolal. Já mu poradil ať rozhodně nic nepodepisuje. Když jsem nad tím pak večer přemýšlel, říkal jsem si, že by nebylo od věci se s tím obchodníkem sejít. Patrně to s lidmi umí, já bych mu poskytl portfolio reálných služeb a on by se postaral o získávání klientů. Poprosil jsem tedy Tomáše o číslo a člověku z Googloseznamu (říkejme mu třeba Kamil) jsem zavolal. Do telefonu jsem mu řekl, odkud mám kontakt a že bych se s ním rád sešel a pobavil o změně jeho "produktového portfolia". 
 
Když jsem přicházel do Costy na Budějovické, připadal jsem si naivně jako světec, který jde právě obrátit odpadlíka na dráhu poctivosti. Kamil byl profík, během chvilky prokoukl, že jsem mu nepřišel dělat problémy, byla na něm vidět zvědavost. Představil jsem mu svůj záměr rozjet firmu na online marketing, navrhl jaké služby dělat a nabídl Kamilovi spolupráci. Kamil se upřímně vyptával na to, jaký je rozdíl mezi Googlem a Seznamem, co to je PPC, co to je SEO, jak to funguje, co dělám já, co má na starosti brácha. Velmi ho zajímalo, co jsou to ty kredity, za které se musí platit. Pak mi řekl, že si moc váží našeho úpřímného rozhovoru a je pro něj přínosem oproti tomu, když mu lidé chodí spílat do podvodníků. Řekl, že mi prozradí svá čísla a spustil: "Za den obvolám 150 lidí, volám 2 dny v týdnu, 4 týdny v měsíci, to je měsíčně 1 200 lidí. Z těchto 1 200 lidí ukecám zhruba 40 na schůzku. Zbylé tři pracovní dny v týdnu chodím po schůzkách, něco se mi zruší, ale mám cca 3 schůzky denně. Za měsíc podepíšu v průměru 5 smluv, to je plus 100 000 Kč zisku měsíčně. Během roku mi 4 z těch 5-ti měsíčních klientů postupně vypoví smlouvu, nebo prostě přestanou platit. Mám ale několik klientů, kteří mi ze setrvačnosti platí už třetím rokem." Pak se usmál a dodal: "Ty máš s bráchou reálný produkt, ale jste na úplném začátku, pokud bych pro vás měl dělat obchodníka s podílem 20%, tak při svém současném výkonu by Vaše služby v čistém, bez těch kreditů, musely stát každého klienta 100 000 Kč měsíčně, aby se mi vykompenzoval můj současný příjem.". Namítl jsem: "Ale my nabízíme reálnou službu a výsledky, výrazně by se ti zvýšila šance na udržení klienta". Kamil namítl: "To je sice pravda, ale když připočítáme ty kredity, musel bych po lidech chtít 150 000 Kč až 200 000 Kč měsíčně a to mi výrazně zužuje okruh potenciálních klientů. Za ty roky mi už stačí první kontakt, abych věděl, že dotyčného ukecám, aby se mi upsal na 20 000 Kč měsíčně za pocit, že se něco stane. Většina z těch lidí se ale bude zdráhat dát 150 000 Kč až 200 000 Kč do marketingu i kdyby jim to ten kšeft přinášelo."
 
Mohl jsem se tisíckrát vztekat, že je Kamil nepoctivý, ale musel jsem uznat, že nemám Kamilovi co nabídnout. Zeptal jsem se: "To ti vážně nevadí, že prodáváš vzduch? Není to nefér vůči tvým klientům i firmám co dělají reálnou práci?". Kamil se smál: "Nevadí mi to, je spousta vážených lidí, co prodává ještě větší vzduch, ale jak správně říkáš, já prodávám a lidé ode mne kupují, nepřipadám si jako podvodník. Ty s bráchou viditelně něco umíte a tipnul bych si, že jednou budete úspěšní. Bude ale řada klientů, kteří si od vás nic nekoupí a přitom já je zobchoduji. Otázkou je, jestli byste nakonec vy o takové klienty stáli. Když klient nepozná rozdíl mezi vámi a mnou, nebude schopen náležitě ocenit vaši práci."
 
Opáčil jsem: "Kamile, přece ti ale musí být jasné, že lidé se průběžně dovzdělávají, něco o online marketingu bude za chvíli vědět každý a počet těch, které přesvědčíš se bude v čase snižovat". Kamil odpověděl: "Proto je pro mne náš dnešní rozhovor přínosem, popsal jsi hezky co děláte a dal jsi mi tím pár nových argumentů, které mi pomohou zvládnout náročnější klienty. Musím se posouvat kupředu, proto bych od vás rád objednal web a soukromé školení, abych šel s dobou a zvládl odpovědět na záludnější otázky." Tuto nabídku jsem odmítl s odkazem na profesní čest. Kamil se neurazil, podali jsme si ruce a rozloučili se.

Proč pokrývat vlastní značku v PPC

květen 19 2019

Snad každý PPCčkař ví, jak je důležité mít vyladěnou vyhledávací brandovku, neboli kampaň na pokrytí vlastní značky. Brandová kampaň je zásadní zejména u výrobců budujících vlastní B2C kanály, obecně se však jedná o nejvíce prodejní kampaň. Zkrátka, zákazníci již značku znají a při hledání produktů ve spojitosti se značkou jsou již blíže rozhodnutí o zakoupení. Důvody k pokrytí vlastní značky v PPC jsou krásně shrnuty v článku od Erin Sagin, naprosto s ní souhlasím.

Tak například, kdyby samsonite.cz nepokrýval svou vlastní značku, hrozilo by, že se řada zákazníků k organickým výsledkům (kde je samsonite.cz první) ani nedostane. Jak ukazuje obrázek níže, riziko pro značku představují především volné shody, například se slovem kufr. Pro tato slova bývají konkurenční výsledky ještě pestřejší a organické výsledky jsou tudíž ještě hlouběji.

Ukázka pokrytí brandu, výsledky v Google pro klíčové slovo: kufry Samsonite

Obr. 1: Pokrytí vyhledávání klíčového slova "kufry Samsonite" v Google.

Schválně přidávám pohled na výkon PPC kampaně obsahující pokrytí značky. Na obrázku níže jsou výsledky z rok a čvrt trvající kampaně jednoho z klientů TRITON IT. Za povšimnutí stojí, že brandová kampaň tvoří 10 % nákladů na kredit a představuje 60 % veškerých objednávek.

Ukázka výkonu PPC kampaní s pokrytým brandem

Obr. 2: Ukázka výkonu brand kampaně v Google Ads.

Pokud se zákazníkem řešíme strategii pro online, zajímá ho predikce konverzí ze zapojených online marketingových kanálů. A pakliže takové predikce vytváříme, značka v nich zaručeně hraje významnou roli. Ale co když naši značku zatím nikdo nezná a musíme ji teprve vybudovat? V příštím zápisku se budu zabývat tím, jak odhadovat růst značky a z ní plynoucí konverze.