O vývoji portálu Markeťáci.online

říj 11 2020

V posledních měsících jsem věnoval maximální úsilí spuštění portálu Markeťáci. V dnešním zápisku se budu věnovat tomu - jak a proč portál Markeťáci vznikl.

Prvotní myšlenka 

Prvotní nápad na Markeťáky jsem dostal v létě 2017. Spolupracovali jsme tehdy půl roku s marketingem Deloitte a řešili jsme linkbuilding pro témata PSD2 a GDPR v době ještě před hlavní vlnou zájmu o tato témata. V onlinu tehdy panovala příležitost vybudovat pro tato témata obsah a zachytit očekávanou vysokou hledanost, která v budoucnu dle očekávání Deloitte přišla. Jedni z mála, kdo tenkrát úspěšně razili informační osvětu kolem daných témat byla paní Škorničková a PWC. Deloitte nechtěl být pozadu. Dostali jsme tehdy skromnější budget a mandát oslovit média a publikovat s nimi články. Od konzultantů jsme byli vybaveni podrobnými informacemi o tématech a s interními webaři jsme konzultovali podobu a interní prolinkování dopadových stránek Deloitte.
 
Jako cíl jsme si nezvolili zadávání PR článků do velkých mediálních domů, ale poměrně hustou síť profesních magazínů zaměřených na startupy, fintechy, inovace a internetový byznys, kterým jsme chtěli dodat téma, o němž tehdy ještě příliš nepsali (a někteří ani nevěděli). Mezi vybraným portfoliem magazínů se vyjímal magazín Ty Internety se silným brandem a vysokým dopadem na sociálních sítích. Potvrdili jsme si záměr zde publikovat s Deloitte a vybaven mandátem jednat a odhodláním konzultantů poskytnout vyčerpávající informace o tématu jsem Těm Internetům napsal jako jednomu z prvních magazínů. Posuďte sami, jak moc jsem byl tenkrát naivní...
 
Dobrý den Ivo,
 
sestavuji pro klienta - společnost Deloitte - portfolio oborových magazínů pro propagaci v rámci témat PSD2 a GDPR. 
 
Klient má pro obě témata zájem o napsání a publikaci článků s 2 - 3 odkazy směřujícími na jeho prezentaci / mikrostránku. Zajímají ho též možnosti sdílení těchto článků na sociálních sítích. Rozhodujícím kritériem je pro klienta cena. Pro tyinternety.cz vzniká příležitost vyzpovídat přední konzultanty PSD2 a GDPR v době, kdy tato témata vzbuzují velký ohlas.
 
Pokud máte o spolupráci na těchto článcích zájem, navrhujeme následující postup:
  • poprosíme Vás o určení ceny obou článků, cena bude posouzena vedoucím marketingu Deloitte,
  • v případě schválení publikace Vám předáme kontakt na příslušné odborníky, kteří konzultují zmíněné problematiky,
  • k finálnímu článku dodáme informace z jakých klíčových slov odkazovat jaké podstránky Deloitte.
Srdečně zdraví
 
Michal Rost
Nezasloužil jsem si ani odpověď. Naštěstí se tehdy našla média, která mi odpověděla. Celá akce se nakonec povedla a v době největšího nástupu témat se Deloitte hřál na výsluní prvních pozic a rostoucího zájmu. Mimochodem Deloitte na Těch Internetech téma GDPR stejně publikoval. Článek jsme tam totiž chtěli a celá věc pak šla oficiálně přes PR oddělení. Ty Internety možná dodnes neví, že tak přišli o možnost autoritativního článku a pohledu pod pokličku od konzultantů, kteří v té době tato témata vykopávali s klienty jako Česká spořitelna a dalšími.
 
Koncept Těch Internetů se mi velmi zamlouval, chyběl mi marketingový magazín s focusem na online, kde by naše firmy mohly za rozumný peníz kupovat články a sem tam mu dodat echo o zajímavých startupech a projektech z mého okolí. Tam kde mi dveře otevřou, rád spolupracuji. Tam kde mi dveře zůstanou zavřené, přemýšlím, jak postavit vlastní dům. Vycházím totiž z předpokladu, že podobné potřeby jako já má více lidí, zavřené dveře jsou tedy příležitost jinde je nechat otevřené. 

Rozpracování myšlenky Markeťáků

V následujícím roce jsem myšlenku Markeťáků více rozpracoval. Chtěl jsem přijít s něčím navíc, co poslouží nejen nám, ale i dalším marketingovým agenturám. Jednou z nočních můr pro mne a mé kolegy bylo sepisování referencí na web, pořád na to nebyl čas. A proto jsem se rozhodl, že do Markeťáků začleníme možnost budovat si přehledný, interaktivní strom referencí. Důležitým zamýšleným prvkem byly rovněž provazby. Není tolik práce pořídit screenshot z reference, přidat k němu popisek a plácnout vše do výpisu referencí na webu či vytvořit příspěvek na zdi sociálního profilu. Pracnější je už ale napojit všechny provazby například na evidenci klientů či dodané služby. Takovými prostředími většina webů současných marketingových agentur nedisponuje a běžně používané sociální sítě toto neumí.
 
Ukázka finálního stromu referencí na Markeťácích
Obr. 1: Ukázka finálního stromu referencí na Markeťácích
 
Základním pilířem měl však být fungující magazín. A protože jsem dosud provozoval maximálně blogy a neměl jsem žádné zkušenosti se řízením redakce, představil jsem koncept Markeťáků Lukášovi Benzlovi, toho času odpovědnému za obsah Mladé fronty a provozovateli vlastní mini sítě magazínů. Lukáš se pro myšlenku Markeťáků nadchl a přišel s řadou nápadů životně důležitých pro existenci projektu. 
 
S kolegy jsem řešil, v čem Markeťáky vytvořit. Nabízel se WordPress jako nejrozšířenější redakční systém, ve kterém by bylo vše hotovo za pár týdnů. Vzhledem k tomu, že jsme chtěli mít větší kontrolu nad rozšiřitelností a výkonem portálu. Místo lepení magazínu z pluginů, řešení jejich vzájemné kompatibility a optimalizace jejich výkonu jsme se rozhodli pro vývoj na zelené louce v osvědčeném Nette.

Vývoj Markeťáků

S vývojem jsme začali v létě 2018. Protože já a kolegové jsme kvůli práci na zakázkách neměli dostatečnou kapacitu na vývoj vlastních projektů, rozhodli jsme se posílit vývojový tým ve WebMedea a vývoj Markeťáků pojmout jako školící projekt. Vzhledem k vrcholícímu období konjunktury jsme hledali talenty mezi studenty středních škol. Přes portál DayWork jsme vybrali šikovného studenta, který s sebou přivedl ještě dva spolužáky. Představa byla taková, že si kluky během studia na střední škole vyškolíme a postupně jim vytvoříme takové podmínky, aby se po škole stali součástí našeho týmu a mohli jsme jim svěřit náročnější výzvy, které řešíme. Kluci měli tvorbu markeťáků jako brigádu při škole, průběžně se zdokonalovali v programování a spolupracovali na projektu. Vývoj jim s přestávkami trval do konce léta 2019, kdy prezentovali hrubý funkční prototyp Markeťáků a zároveň ambici osamostatnit se a pracovat pro nás dále jako externí dodavatelé pod hlavičkou své firmy. Zde se však neprotla naše očekávání. V pozici klienta jsme měli jiná očekávání ohledně vedení komunikace ze strany dodavatele, než v situaci, kdy investujeme náš čas do rozvoje a motivace interních kolegů. Adam se rozhodl zůstat u nás a se zbylými kluky se naše cesty prozatím rozešli.
 
Když byl počátkem března 2020 vyhlášen nouzový stav a odpadla možnost scházet se s klienty osobně, přestěhovali jsme se se ženou na chalupu. Tam jsem se zavřel a podstatnou část času věnoval dokončení Markeťáků, většinu webu jsem přitom od začátku přepsal. Pozvolna se přidal Pepa, který dotáhl design portálu. V půlce června jsme měli víceméně portál hotový. Marek se s pomocí Martina pustil do optimalizace pro vyhledávače. Richard nastavil měřící kódy a vytvořil soustavu měkkých konverzních cílů, aby se nám dobře sledovalo co se na portálu děje. Celkově jsme dosud na Markeťácích odpracovali 1 958 hodin.
 
Rozložení celkového počtu 1 958 hodin dosud odpracovaných na Markeťácích
Obr. 2: Rozložení celkového počtu 1 958 hodin dosud odpracovaných na Markeťácích

Přidaná hodnota pro agentury

Během posledních dní vývoje jsem s kolegy hodně řešil přidanou hodnotu pro agentury. Bylo nám jasné, že nejobtížnější částí každého sociálního či komunitního projektu je přimět svou cílovou skupinu k interakci. To, že agenturám zdarma nabídneme možnost doplnit své reference je v dnešní době malá přidaná hodnota. Proč by to agentury měly dělat, když doposud si je z velké části nedávaly ani na svůj vlastní web?
 
Registrovaná agentura proto na svém profilu vidí možnosti, co může doplnit a vidí i co zato dostane. Pokud má řádně vyplněný profil, dostane z něj dofollow odkaz. Pokud pravidelně přidává reference, objevuje se na titulní stránce Markeťáků. Pokud poctivě vyplňuje reference objevuje se na stránkách s detaily služeb (SEO, PPC atd.) a na mapce firem nabízejících dané služby. Všechny tyto vlastnosti budeme v průběhu času na markeťácích komunikovat ještě důrazněji.
 
Výše uvedené přidané hodnoty jsou stimulované růstem impaktu Markeťáků jako média, magazín je tedy pro ně multiplikátorem. Jako prvotní cíl jsme si proto stanovili vybudovat navštěvovaný magazín.

Obsah na Markeťácích

V červnu 2020 jsme si sedli s Lukášem, který v mezičase vytvořil prvních 10 článků. Dohodli jsme se, že vyrobíme železnou zásobu článků. Proto, abychom při spuštění magazínu měli připravenou "munici" na měsíce dopředu a mohli se soustředit na vybudování redakce a marketing. Celé léto jsem pak při každé příležitosti psal zadání pro články, zanedbával jsem kvůli tomu i tento blog. Oba Lukášové z Textfieldu zadání rozepisovali a sypali do redakčního systému. Zároveň články začali psát kolegové. Ozvala se nám šikovná odbornice na sociální sítě Míša Pejřimovská, pár článků nám poslal Jirka Kynčl. Zásoba obsahu, ze které články budeme uvolňovat ještě dva měsíce, tak vznikla.
 
Zvlášť jsme museli řešit data o firmách. Bylo by bláhové si myslet, že někoho zaujme prázdný portál. Pokud chceme demonstrovat, co Markeťáci umí, musíme přidat ukázkový obsah. Přidali jsme tedy své agentury a vyrobili jim ukázkové profily, které si budeme udržovat pro potřeby svých referencí. Protože by bylo nefér v komunitním projektu zvýhodňovat agentury, se kterými jsme propojeni, rozhodli jsme se, že první agentura, mimo ty naše, která si vyšperkuje profil parádním způsobem a začne pravidelně evidovat reference, bude použita jako referenční ukázka v materiálech Markeťáků. Uděláme s ní rozhovor a zapromujeme ji na Facebooku atd. Zatím se taková agentura nenašla, takže pokud tyto řádky náhodou čte nějaký Markeťák, má teď náskok. Poloprázdný portál by ale byl pořád málo, proto Adam napsal nad daty z WebMedea skript, který naplnil Markeťáky marketingovými agenturami, které v té době WebMedea znala, a docrawloval k nim reference. Automatizaci Markeťáků budeme nadále rozvíjet takže se v budoucnu ještě hustěji zaplní referencemi tak či tak, ať už organicky nebo strojově. 

Spuštění Markeťáků a prvních 25 dní běhu

Spuštění magazínu jsme v červnu načasovali na úterý 15. 9. 2020 z následujících důvodů. Bude po dovolených a zároveň po největším humbuku spojeným se začátkem školy. Do Vánočního šílenství bude ještě dlouho. Na řádění COVID gaunerů bude taky ještě teplo. Následující článek pak rozvádí proč úterý. Termín jsme dodrželi a Markeťáky spustili.
 
Spuštění proběhlo s vybranými počátečními články. Lukášové rozjeli publikační plány živené předem vytvořenou zásobou článků a pustili se do pohovorování redakce. Výsledkem je základ stále redakce Markeťáků Natálie s Martinou, které se ihned zapojily do tvorby aktuálního obsahu. Lukáš Benzl dotáhl všechny procesy, takže je teď pro mne už radost chodit se dívat do redakčního TRELLO. Zúročují se zde Lukášovy letité zkušenosti s řízením tvorby obsahu a redakcí.
 
Obr. 3: TRELLO, srdce redakce Markeťáků
 
Marek s Terkou z TRITON IT nastavili PPC kampaň s cílem upozornit na Markeťáky znalce brandů etablovaných marketingových magazínů. Glaceo začalo Markeťákům spravovat sociální sítě.
 
Ukázka PPC reklamy na Markeťáky s cílem upozornit čtenáře podobných magazínů
Obr. 4: Ukázka PPC reklamy na Markeťáky s cílem upozornit čtenáře podobných magazínů
 
Pozitivně mne překvapily první marketingové agentury, které se zaregistrovaly, aniž bychom spustili kampaně, které máme nachystány na další měsíce. Udělaly nám tím radost. Patrně jejich ochotu přijít k neznámému projektu a zaregistrovat se v budoucnu nějakým způsobem odměníme, například v podobě rozhovoru či PR článku zdarma. Zároveň jsme si tak mohli vyzkoušet reálné fungování konverzních cílů. 
 
Celkem web Marketaci.online za prvních 25 dní běhu dosáhl 887 návštěvníků, jejichž míra okamžitého opuštění je necelých 28 %. Facebookový profil získal 347 sledujících fanoušků.
 
Výsledky v Google Analytics po prvních 25 dnech běhu
Obr. 5: Výsledky v Google Analytics po prvních 25 dnech běhu Markeťáci.online

Další kroky

Teď si Markeťáky za postupného uvolňování zásoby článků přebírá nová redakce. Aktuální reportáže a rozhovory začnou vznikat ve větší míře, na řadu z nich se už sám těším. Jakmile si to více sedne a proces pofrčí na plné obrátky, zpracujeme v mezičase nasbíranou zpětnou vazbu a na jejím základě uděláme další vylepšení.
 
Další v pořadí je začít postupně maximalizovat průtok naším trychtýřem měkkých konverzních cílů. Máme k tomu připraveno řadu nápadů, témat a akcí.
 
Připravujeme zajímavá partnerství, která jsme už začali rozjednávat, nebo se na to teprve chystáme. Rovněž máme v záloze plný šuplík nápadů na další unikátní funkce do portálu, které chceme postupně uvolňovat.
 

Pět druhů pracovního času

úno 09 2020

V životě se snažím nejen optimalizovat chod firmy, algoritmy, nebo PPC kampaně, ale také sám sebe. Svůj čas kategorizuji podle dvou základních hledisek... 

  • Hledisko 1: manuální (pomyslné ruce) versus mentální (hlava). 
  • Hledisko 2: služba (pracuji pro klienty) versus investice (pracuji pro své firmy).
Počet pracovních časů, které pro sebe rozlišuji je pět...
  1. Manuální služba - pracuji na zakázkách pro klienty, optimalizuji jejich PPC, publikuji pro ně, vytvářím pro ně analýzy, konzultuji u nich.
  2. Mentální služba - přemýšlím kam klienta posunout. Klient má svoje místo v mé hlavě. Kdykoliv se naučím něco nového, uzavřu nové partnerství, nebo objevím příležitost, projíždím si v hlavě uložené klienty a snažím se promítnout získané vědomosti na jejich podnikání. Tento čas si nevykazuji.
  3. Manuální investice - programuji WebMedeu, pracuji pro investiční projekty, školím nové kolegy, řeším firemní byrokracii, realizuji propagaci vlastních firem.
  4. Mentální investice - vymýšlím partnerství - co budu potřebovat do skládačky několik zatáček dopředu. Navrhuji nové funkce a produkty pro partnerské projekty v nichž figuruji. Soucasně držím v hlavě několik cizích projektů, kterým věřím. Pokud vím, že jejich majitelé jim obětují veškeré své pohodlí, ale zatím si nemohou dovolit být našimi klienty.
  5. Presale - kombinace mentální a manualní práce vedoucí k získání nového významného klienta, pro kterého budeme moci dodávat služby.
Manuální vs Mentální; V obou případech pracuji hlavou, při manuální práci ale používám svoje zkušenosti (získané informace, zaběhlé postupy), při mentální hledám nové cesty k dosažení cílů.
 
Služba versus Investice; Službu realizuji jako zakázkovou práci pro klienta. Investici chápu jako práci pro firmy či projekty, ve kterých figuruji.
 
Monetizace; Rovnítko mezi penězi a časem platí jen v případě času prvního. Zbylé 4 časy se z něj musí zaplatit. Realita je taková, že se společníky toto intenzivně kompenzujeme odloženou spotřebou a časem svého osobního volna. Pokud bych uznával pavědeckou "teorii nadhodnoty", tak naše počínání by bylo spíše o podhodnotě :))
 
Perspektiva; Pokud bych se na druhou stranu omezil jen na první čas, byl bych freelancer prodávající ruce a je už jedno či ruce markeťáka nebo programátora. Osobně však vidím větší perspektivu v budování týmu, postupné větší specializaci jeho členů a vzájemné spolupráci na odvážnějších projektech. 
 
Rizika; Za svůj život jsem zažil už dostatek fuckupů i dílčích úspěchů na to, abych se naučil lépe minimalizovat všudypřítomná rizika. Jak mi před lety během společného skypecallu řekl David Semerád, je potřeba diverzifikovat úplně všecko a nesázet jen na jednu kartu. Diverzifikujeme zaměření investičních projektů, portofilo nabízených služeb, presale pro několik klientů současně, příjmy (zakázky vs paušální) a v neposlední řadě i vlastní čas :).

Teorie podhodnoty

úno 07 2020

Nemám úplně rád pravolevé dělení populace. Z mého pohledu se jedná o zkratky, které zbytečně pólují společnost, přičemž různí lidé se pod nimi mohou představit různé asociace. 

Označení pravičák či levičák pro mne nemají žádnou informační hodnotu, dokud nedostanu odpověď na otázku: "Proč?". Pokud slyším odpověď: "Aby se všichni měli dobře a nikdo neměl špatně", obvykle po chvilce diskuze usoudím, že dotyčný nemá odvahu sám sobě přiznat, že chtěl ve skutečnosti říci: "Abych se já neměl špatně a nikdo se neměl lépe." Není v tom žádný vyšší smysl ani starost o druhé, jen lenost, maskovaná hamižnost a pokrytectví větší, než u domnělých třídních nepřátel.
 
Čím chytřejší pokrytec, tím sofistikovaněji umí odpovědět, ideálně za použití souvisejících teorií. Takovou je například teorie nadhodnoty - dělník prací vytvoří hodnotu, obchodník respektive továrník ji prodá s přirážkou (nadhodnotou), existence zmíněné nadhodnoty údajně vykořisťuje dělníka, který by mohl dostat celou částku. Továrníci z nadhodnoty bohatnou a zbytek společnosti chudne.
 
Takováto teorie absolutně nereflektuje, že:
  • továrnu musel někdo postavit,
  • výrobu někdo musel naškálovat tak, aby objem prodané produkce pokryl veškeré provozní náklady,
  • vyrobené zboží musí někdo prodat těm, kdo ho potřebují a mají o něj zájem,
  • někdo musel investovat do propagace, aby si zákazník vůbec uvědomil, že zboží existuje a k čemu mu bude,
  • někdo musí myslet dopředu a produkt neustále inovovat a propagovat, aby zákazníci zájem neztratili,
  • továrník podstupuje riziko s téměř každým uskutečněným krokem. Na krytí rizik potřebuje rezervy.
Každý z uvedených bodů znamená, že dotyčný továrník musí sáhnout do vlastní kapsy. A pokud tu kapsu nezdědil, ani na ní nezískal dotace, tak musel nejdříve našetřit na holý provoz a po dlouhou dobu téměř veškeré vydělané peníze investovat zpátky, aby dosáhl růstu. To vše s obavou, aby se neobjevilo nepředvídané riziko, které by nebyl schopen vykrýt. Kde je tento bod v marxistických teoriích? Když existuje nadhodnota, tak je přece důsledkem zde popsané podhodnoty kryté odloženou spotřebou. Takto fungují investice. Takto můj kamarád a vzor David vybudoval značku Relax nebo síť papírnictví McPen.

Checklist začínajícího internetového projektu

lis 08 2019
Poslední dobou se mi čím dál častěji ozývají začínající startupy / projekty ohledně konzultace marketingu. S většinou jsem se setkal, se třemi jsme během tohoto roku začali spolupracovat. Brzy zde o nich napíši více.
 
Při setkání s novým online projektem považuji za nutnost nastavovat hned na začátku očekávání ohledně účinnosti reklamy. Neexistuje žádný čarovný proutek či super výkonný marketingový kanál, který by zčistajasna nastartoval ziskový prodej sebelepšího produktu. Krásný článek na téma rozjezd nového e-shopu napsala legenda internetového marketingu Michal Kubíček. První dva odstavce by mohly být vytesány do kamene, lépe bych to nenapsal.
 
Protože na schůzkách říkám v úvodu v zasádě pořád to samé, rozhodl jsem se sepsat marketingový checklist začínajícího internetového projektu.
 
V první řadě mám byznys plán, takže:
  • Vím co chci prodávat a komu.
  • Znám potřeby své cílové skupiny.
  • Vím jak je velká moje cílová skupina a kde se na internetu pohybuje.
  • Mám plán jak pokrýt cílovou skupinu svými produkty.
  • Mám podchycena win-win partnerství, která mi pomohou snáze dostat produkt na trh.
  • Považuji za konkurenty všechny, kdo se se mnou dělí o pozornost cílovky, či nabízí alternativní produkt.
  • Mám zmapovány konkurenty a jejich marketingové strategie, dokážu tak předvídat jejich chování.
Výkonnostní marketing přes placené kanály (PPC, RTB...) rozjíždím v momentě, když:
  • Mám web s produkty / službami, které chci monetizovat.
  • Je web rychlý a responzivní, abych neodradil návštěvníky.
  • Produkty mají demonstrační fotky, videa, abych zaujal návštěvníka.
  • Produkty jsou dobře popsány, aby návštěvník rozhodnutí o nákupu učinil na mém webu.
  • Web má viditelné CTA prvky (nákupní / objednávková tlačítka), aby zákazník mohl rychle objednat.
  • Proces objednávky je srozumitelný a co nejrychlejší, aby se zákazník v jeho průběhu nerozmyslel.
  • Výše uvedená trasa zákazníka webu je měřena, aby bylo možné rychle opravovat slabá místa v procesu.
Pokud má být výsledek pravděpodobnější, měl bych checklist rozšířit o:
  • Uživatelské otestování webu a objednávkového procesu nezaujatým vzorkem cílové skupiny.
Ještě větší pravděpodobnost pak mohu získat, když předem vybuduji základní povědomí o produktu, nebo alespoň zdání tohoto povědomí:
  • Neprázdné profily na sociálních sítích
  • Několik článků zmiňujících produkt
  • Zkušenosti či recenze v diskusích 
Výše uvedené si mohou vlastníci projektu zrealizovat vlastními silami, nebo si nechat vypracovat analýzu online trhu ve WebMedea services a následně postavit internetový marketing na míru u nás v TRITON IT. Tak či onak, neopomentulnou úlohou vlastníků firmy / projektu je budování vlastní značky. Z pozice těch nejpovolanějších by měli obětovat maximum svého času včetně toho osobního k budování značky, její slávy a dobré pověsti. Každá koruna protopená přes výkonnostní marketing se pak otočí vícekrát.

Archetyp SEO šmejda: Paní Levná

říj 26 2019
Minule jsem psal o obchodníkovi s deštěm. Mini-seriál o SEO šmejdech dnes zakončím povídáním o paní Levné
 
Na počátku existence TRITON IT jsme zažívali zatím nejtěžší období. Navolávali jsme studené kontakty, obcházeli žalostně úzký okruh podnikajících známých. Byli jsme rádi za každého, kdo nám svěřil důvěru. I když jsme dodanou službou ani nepokryli své náklady, šlo nám o zkušenosti a reference. V prostředí, ze kterého jsme s bráchou vyšli, se většina našich spolužáků a kamarádů vydala na dráhu vědců či korporátních vývojářů, což nám moc synergií nepřinášelo. V té době se objevil Markův známý, říkejme mu třeba Pavel, nechal vysoké, která ho nebavila, a vrhnul se na podnikání. Marek s ním dohodl, že mu uděláme web za desetinu ceny s příslibem exkluzivní spolupráce na marketingu v budoucnu.
 
Pavel začínal také od píky, ale postupně se mu začínalo dařit, sehnal několik stálých klientů, pokryl své životní náklady a začal se porozhlížet po možnostech dalšího rozvoje. Jedna z Pavlových klientek - expertka na marketing - však přišla s nabídkou, že Pavlovi udělá špičkový online marketing za hubičku, když k němu bude moci chodit (konzumovat jeho službu) zadarmo. Pavel nejprve oslovil nás, zda mu uděláme taky "špičkový marketing" za stejnou cenu. Sedli jsme si proto s Pavlem a ukázali mu, jaká potřebuje získat publika, navrhli jaké zapojit kanály v rámci marketingového mixu a ukázali kolik musí minimálně investovat do kreditu a publikací. V zájmu budoucího rozvoje jsme byli ochotni účtovat v prvním období jen kredity a práci naúčtovat až se Pavel posune v tržbách zase o kus dále. Ale paní Levná byla levnější než samotné kredity a Pavel jí uvěřil, že ona z ničeho vyčaruje úspěch. Paní si vyžádala přístupy k Pavlově webu, do patičky umístila odkazy na 20 nesouvisejících e-shopů, neodbornými zasáhy pak rozházela několik HTML elementů a nahrála několik zpomalujících javascriptů. Pavlův web pak nevypadal profesionálně, byl pomalejší a nevalidní. Z patiček některých cizích nesouvisejících firem zase paní Levná odkázala Pavla. Aby linkbuildingové dílo dokonala, odkázala Pavlův web z několika gay diskusí a seznamek, ze kterých na jeho web vedly stejně vesměs nofollow odkazy. Pavla jsme naposledy varovali a seznam nedostatků zaslali i paní Levné. Po obdržení urážek ze strany paní Levné jsme se rozhodli se raději zabývat perspektivnějšími klienty.
 
Po půl roce, kdy paní Levná chodila k Pavlovi zdarma a ještě si nechávala platit poplatek za "údržbu odkazů" se Pavel propadl ve vyhledávačích a s paní Levnou rozešel. Markovi dal později za pravdu s odůvodněním, že si na podobnou zkušenost musel přijít sám. 

Archetyp SEO šmejda: Obchodník s deštěm

říj 23 2019
V minulém příspěvku jsem psal o panu Tajemném. Dnes napíši o svém setkání s obchodníkem s deštěm, které pro mne bylo velikou životní zkušeností.
 
Je to zhruba šest let, když mi zavolal kamarád a bývalý kolega Tomáš, který podniká v biomedicíně. Volal mu člověk, prý z firmy s názvem Googloseznam (samozřejmě výmysl), že mu přivede zákazníky. Tento člověk si domluvil s Tomášem schůzku, na kterou přinesl roční smlouvu na 20 000 Kč měsíčně se slovy: "Tady to podepište a o vše se postarám". Tomášovi se to nezdálo, tak mi zavolal. Já mu poradil ať rozhodně nic nepodepisuje. Když jsem nad tím pak večer přemýšlel, říkal jsem si, že by nebylo od věci se s tím obchodníkem sejít. Patrně to s lidmi umí, já bych mu poskytl portfolio reálných služeb a on by se postaral o získávání klientů. Poprosil jsem tedy Tomáše o číslo a člověku z Googloseznamu (říkejme mu třeba Kamil) jsem zavolal. Do telefonu jsem mu řekl, odkud mám kontakt a že bych se s ním rád sešel a pobavil o změně jeho "produktového portfolia". 
 
Když jsem přicházel do Costy na Budějovické, připadal jsem si naivně jako světec, který jde právě obrátit odpadlíka na dráhu poctivosti. Kamil byl profík, během chvilky prokoukl, že jsem mu nepřišel dělat problémy, byla na něm vidět zvědavost. Představil jsem mu svůj záměr rozjet firmu na online marketing, navrhl jaké služby dělat a nabídl Kamilovi spolupráci. Kamil se upřímně vyptával na to, jaký je rozdíl mezi Googlem a Seznamem, co to je PPC, co to je SEO, jak to funguje, co dělám já, co má na starosti brácha. Velmi ho zajímalo, co jsou to ty kredity, za které se musí platit. Pak mi řekl, že si moc váží našeho úpřímného rozhovoru a je pro něj přínosem oproti tomu, když mu lidé chodí spílat do podvodníků. Řekl, že mi prozradí svá čísla a spustil: "Za den obvolám 150 lidí, volám 2 dny v týdnu, 4 týdny v měsíci, to je měsíčně 1 200 lidí. Z těchto 1 200 lidí ukecám zhruba 40 na schůzku. Zbylé tři pracovní dny v týdnu chodím po schůzkách, něco se mi zruší, ale mám cca 3 schůzky denně. Za měsíc podepíšu v průměru 5 smluv, to je plus 100 000 Kč zisku měsíčně. Během roku mi 4 z těch 5-ti měsíčních klientů postupně vypoví smlouvu, nebo prostě přestanou platit. Mám ale několik klientů, kteří mi ze setrvačnosti platí už třetím rokem." Pak se usmál a dodal: "Ty máš s bráchou reálný produkt, ale jste na úplném začátku, pokud bych pro vás měl dělat obchodníka s podílem 20%, tak při svém současném výkonu by Vaše služby v čistém, bez těch kreditů, musely stát každého klienta 100 000 Kč měsíčně, aby se mi vykompenzoval můj současný příjem.". Namítl jsem: "Ale my nabízíme reálnou službu a výsledky, výrazně by se ti zvýšila šance na udržení klienta". Kamil namítl: "To je sice pravda, ale když připočítáme ty kredity, musel bych po lidech chtít 150 000 Kč až 200 000 Kč měsíčně a to mi výrazně zužuje okruh potenciálních klientů. Za ty roky mi už stačí první kontakt, abych věděl, že dotyčného ukecám, aby se mi upsal na 20 000 Kč měsíčně za pocit, že se něco stane. Většina z těch lidí se ale bude zdráhat dát 150 000 Kč až 200 000 Kč do marketingu i kdyby jim to ten kšeft přinášelo."
 
Mohl jsem se tisíckrát vztekat, že je Kamil nepoctivý, ale musel jsem uznat, že nemám Kamilovi co nabídnout. Zeptal jsem se: "To ti vážně nevadí, že prodáváš vzduch? Není to nefér vůči tvým klientům i firmám co dělají reálnou práci?". Kamil se smál: "Nevadí mi to, je spousta vážených lidí, co prodává ještě větší vzduch, ale jak správně říkáš, já prodávám a lidé ode mne kupují, nepřipadám si jako podvodník. Ty s bráchou viditelně něco umíte a tipnul bych si, že jednou budete úspěšní. Bude ale řada klientů, kteří si od vás nic nekoupí a přitom já je zobchoduji. Otázkou je, jestli byste nakonec vy o takové klienty stáli. Když klient nepozná rozdíl mezi vámi a mnou, nebude schopen náležitě ocenit vaši práci."
 
Opáčil jsem: "Kamile, přece ti ale musí být jasné, že lidé se průběžně dovzdělávají, něco o online marketingu bude za chvíli vědět každý a počet těch, které přesvědčíš se bude v čase snižovat". Kamil odpověděl: "Proto je pro mne náš dnešní rozhovor přínosem, popsal jsi hezky co děláte a dal jsi mi tím pár nových argumentů, které mi pomohou zvládnout náročnější klienty. Musím se posouvat kupředu, proto bych od vás rád objednal web a soukromé školení, abych šel s dobou a zvládl odpovědět na záludnější otázky." Tuto nabídku jsem odmítl s odkazem na profesní čest. Kamil se neurazil, podali jsme si ruce a rozloučili se.