Jak získat zdarma celorepublikovou PR kampaň

dub 12 2020

Dnes všichni kdo pracují v reklamě a PR musí žasnout nad virálem, který obletěl média a internet. Protože jsem optimista, tak se směji, až se za břicho popadám, jinak bych snad musel břečet. Uskupení ANO + Agrofert dnes zdarma získalo PR kampaň těch největších rozměrů. Jak takovou kampaň udělat? Stačí zajet třeba do Makra, koupit bednu perníčků od Penam, přivézt je do domova seniorů a na vrátnici je předat se slovy: "Armáda a Penam Vám přejí Veselé Velikonoce". O zbytek se už postará lidská hloupost. A výsledkem je umělá kauza gigantických rozměrů, ke které se vyjadřují lídři parlamentních stran i mainstreamová média...

Bystré oko si povšimne rozdílu mezi dodatečně změněnými titulky u některých odkazovaných článků a původními titulky, které zůstávají v URL. 

Ač nepatřím mezi příznivce našeho prémiéra, nezbývá mi než mu pogratulovat k patrně nejlevnější PR kampani v historii :D. Ještě více takových opozičních politiků a novinářů a Marek Prchal přijde o práci ;)

Má čtyři klíčová slova pro nouzový stav

bře 30 2020
1. Pokrytectví; Už je trapné, jak se média a některé společnosti předháněji v tom, kdo víc myslí na dobro. Vymýšlejí se fráze jako "jsme v tom spolu". Agitka je velebena na úkor přirozenosti. Nechápu klišé typu "Mohli jsme tu mít reklamu na ***, ale z celého srdce Vám za naše *** raději řekneme, noste roušku. Nezpomeňte *** na Vás myslí." Proč? Není na tom nic nemorálního, že mnoho z nás dále pracuje, snaží se prodávat své produkty a služby v souladu s nařízenými opatřeními, pokud je to vůbec možné. Obrací se mi žaludek ze sdělení s podstatou: "Vůbec bych vám nechtěl prodat ***, teď mi totiž vůbec nejde o peníze a PR, ale především o dobro a zdraví. Takže protože jsem takový nezištný a připravil pro Vás toto přání, tak si teď koukejte koupit to ***". Připomíná mi to dno D2D obchodníků, kteří přicházeli vinšovat hodně štěstí a zdraví s dárečkem "zdarma".
 
2. Diletanství; S úrovní našich médií nejsem spokojen dlouhodobě. Proto ze současné situace nejsem příliš překvapen. Místo pavlače se dnes drby loví na twitteru a instáči a jejich přepisem vzniká zpravodajství. Pak spatřují světlo světa hlody typu.... někteří jsou si v době karantény přece jen rovnější. Světe div se, ale i v naší zemi máme luxusní restaurace, které nečekají s rukama v klíně a bleskově nastartovaly rozvozy. A nabízejí tak alternativu současné záplavě pizz a burgerů z rozvozu. Stačilo by jen zadat slovo do Google...
 
Nejen v New Yorku rozvážejí luxusní restaurace delikatesy během karentény
Obr. 1: Nejen v New Yorku rozvážejí luxusní restaurace delikatesy během karentény
 
...zpráva by byla nejen relevantní, ale pro tyto naše české podniky jistě užitečná. Nejsou ale všichni stejní a sem tam vznikne zajímavá reportáž. Takový Janek Rubeš i během dnešních dní tvoří zajímavé zpravodajství, vytáhne paty ven, monitoruje aktuální stav u nás, všímá si zajímavých souvislostí. Perfektní otázky již tradičně pokládá Martin Veselovský, tentokráte panu Sedláčkovi. Chtělo by to ale více. Více informací o tom, co se teď skutečně děje. Když každý den dovolám se svými obchodními partnery, připadá mi televizní zpravodajství jak z jiné planety.
 
3. Solidarita; Osobně si velice vážím těch, kteří s prvním úderem karantény nevracejí lístky do divadla či permanentky na sportoviště. Například žen co naopak zavolají své kosmetičce a předplatí si u ní službu dopředu. Všichni tito lidé si sází na to, že to druzí zvládnou a to se počítá.
 
4. Příležitost; Některé naše klienty i partnerské projekty tvrdě zasáhla současná nezbytná opatření. Společně si držíme palce a doufáme v rychlé vyřešení situace. Zároveň se i v současné situaci objevují nové příležitosti, kterých se chytáme. Opět musím obdivovat nápaditost a tah na branku svých přátel. Díky za to, že tu jste. Davide, Lukáši, Honzo a ostatní, jste machři.

Filmy odrážející růstové nastavení mysli

bře 05 2020
Je to zhruba dva roky co jsem vedl s Tommym diskuzi o rozdílných pohledech lidí na svět. Byl jsem rozladěný ze způsobu, jakým určitý člověk čelil výzvám. Tommy to tenkrát shrnul: "Ale ty máš růstové nastavení mysli. Ten člověk má fixní. Musí sám chtít se ho zbavit, jinak s tím ty nic nenaděláš". Doporučil mi související knihu Nastavení mysli od Carol Dweck. Přiznám se, že knihu jsem přečetl do dvou třetin a zbytek prolistoval, protože mne trochu nudila. Některé pasáže byly zbytečně dlouze vysvětlovány. Nicméně s tím, co jsem si přečetl rozhodně souhlasím.
 
Dnešní zápisek věnuji svým nejoblíbenějším filmům, které vlastně o nastavení mysli jsou. Líbí se mi, když film není myšlenkově černobílý a je do něj mistrně zakomponováno více rovin. Včetně té, které se může chytit i člověk s fixním nastavením mysli. Takové filmy pak obvykle získávají nejlepší hodnocení napříč názorovým spektrem. Myslím si, že způsob pochopení a interpretace těchto filmů může hodně napovědět o povaze diváka. Schválně uvedu rozdílné pohledy. Kdybyste se tázali, odkud jsem vzal ty ukázky fixního nastavení mysli, tak vězte, že ČSFD je takových názorů plné, jedná se o jejich destilát. Pohled růstového nastavení mysli je pak mým vlastním pokusem o interpretaci.
 

Ďábel nosí Pradu

 

Ďábel nosí Pradu

Obr. 1: Ďábel nosí Pradu, zdroj: vox.com

A. Pohled člověka s fixním nastavením mysli: Film ukazuje zkaženost západní společnosti. Hlavní hrdinka podlehne mámení úspěchu a upíše svou duši ďáblici v podání Meryl Streep. Na poslední chvíli si ale uvědomí co je v životě podstatné a z pokušení ďábla se vymaní.
 
B. Pohled člověka s růstovým nastavením mysli: Hlavní hrdinka dospěje z chytrého naivního lenocha a intelektuálního snoba v člověka, který je schopen přijmout zodpovědnost za své činy a uvažovat dopředu. Tato schopnost je šéfovou ihned reflektována. Lví podíl na proměně má i životní příběh kolegy Nigela. Když je Nigel obětován, hlavní hrdinka logicky vyhodnotí, že její loajalita nebude opětována a je potřeba posunout se dále.
 

Zakladatel

 

Zakladatel

Obr. 2: Zakladatel, zdroj: czechmag.cz

A. Pohled člověka s fixním nastavením mysli: Hlavní hrdina je bezpáteřní oportunista, který jde přes mrtvoly v urputné honbě za úspěchem a mamonem. Postupně obere poctivé bratry McDonaldy o jejich nápad, know how, restauraci a posléze i vlastní jméno. Hlavní hrdina je exemplárním symbolem nenasytného kapitalismu a film je krásným odstrašujícím příkladem nemravné a upadlé společnosti.
 
B. Pohled člověka s růstovým nastavením mysli: Hlavní hrdina ani po padesátce nerezignoval na své sny. Místo klábosení a hraní golfu se známými tvrdě pracuje a neztrácí vytrvalost. Bratry McDonaldy neobjeví náhodou, jejich genialitu pochopí jako jeden z mála. Na společný podnik vsadí vše. Narozdíl od McDonaldů i to, co nemá, půjčí si. Je to jeho tah na branku, který společníky neustále vytrhává z pohodlí, buduje řetězec a optimalizuje jeho chod, aby dosáhl zisku = mohl splatit závazky. V určitém momentě je již evidentní, že McDonaldi jeho přístup ani pochopit nechtějí. Jejich cesty se rozejdou obchodem, který mnohonásobně zhodnotí investici obou bratrů.
 

Štěstí na dosah

 

Štěstí na dosah

Obr. 3: Štěstí na dosah, zdroj: justwatch.com

A. Pohled člověka s fixním nastavením mysli: Hlavní hrdina je lenoch, kšeftař a diletant. Vytrvale se pokouší prorazit, místo toho aby poctivě makal ve fabrice či fastfoodu jako ostatní z jeho sociální třídy, a mohl s rodinou třeba na dovču. Když jednoho dne uvidí byznysmena s červeným Ferrari, mamon ho schvátí natolik, že honbě za bohatstvím obětuje i dětství svého vlastního syna. Jeho následný úspěch je založen na lezení do zadku bohatým a vlivným lidem. Film mistrně ukazuje, čeho jsou lidé schopni ve slepé touze po kariéře a penězích. 
 
B. Pohled člověka s růstovým nastavením mysli: Hlavní hrdina se odmítl smířit s údělem, který by se u něj dal dle výchozích podmínek předpokládat. Právě pro svého syna chce lepší život, aby měl kluk více možností, než měl on sám. V kritickém momentě investuje to jediné co má - svůj čas - a pracuje zadarmo výměnou za získání vědomostí a šance na vysněnou práci. Fatální důsledky výpadku příjmu dopadající na jeho syna jsou pro něj ještě větší motivací ke studiu a práci. I přes těžkou životní situaci si zachová svou hrdost a profesionální jednání s klienty i zaměstnavateli. Jinou možnost než hrdě bojovat nemá. Bojuje a vyhraje.

Pět druhů pracovního času

úno 09 2020

V životě se snažím nejen optimalizovat chod firmy, algoritmy, nebo PPC kampaně, ale také sám sebe. Svůj čas kategorizuji podle dvou základních hledisek... 

  • Hledisko 1: manuální (pomyslné ruce) versus mentální (hlava). 
  • Hledisko 2: služba (pracuji pro klienty) versus investice (pracuji pro své firmy).
Počet pracovních časů, které pro sebe rozlišuji je pět...
  1. Manuální služba - pracuji na zakázkách pro klienty, optimalizuji jejich PPC, publikuji pro ně, vytvářím pro ně analýzy, konzultuji u nich.
  2. Mentální služba - přemýšlím kam klienta posunout. Klient má svoje místo v mé hlavě. Kdykoliv se naučím něco nového, uzavřu nové partnerství, nebo objevím příležitost, projíždím si v hlavě uložené klienty a snažím se promítnout získané vědomosti na jejich podnikání. Tento čas si nevykazuji.
  3. Manuální investice - programuji WebMedeu, pracuji pro investiční projekty, školím nové kolegy, řeším firemní byrokracii, realizuji propagaci vlastních firem.
  4. Mentální investice - vymýšlím partnerství - co budu potřebovat do skládačky několik zatáček dopředu. Navrhuji nové funkce a produkty pro partnerské projekty v nichž figuruji. Soucasně držím v hlavě několik cizích projektů, kterým věřím. Pokud vím, že jejich majitelé jim obětují veškeré své pohodlí, ale zatím si nemohou dovolit být našimi klienty.
  5. Presale - kombinace mentální a manualní práce vedoucí k získání nového významného klienta, pro kterého budeme moci dodávat služby.
Manuální vs Mentální; V obou případech pracuji hlavou, při manuální práci ale používám svoje zkušenosti (získané informace, zaběhlé postupy), při mentální hledám nové cesty k dosažení cílů.
 
Služba versus Investice; Službu realizuji jako zakázkovou práci pro klienta. Investici chápu jako práci pro firmy či projekty, ve kterých figuruji.
 
Monetizace; Rovnítko mezi penězi a časem platí jen v případě času prvního. Zbylé 4 časy se z něj musí zaplatit. Realita je taková, že se společníky toto intenzivně kompenzujeme odloženou spotřebou a časem svého osobního volna. Pokud bych uznával pavědeckou "teorii nadhodnoty", tak naše počínání by bylo spíše o podhodnotě :))
 
Perspektiva; Pokud bych se na druhou stranu omezil jen na první čas, byl bych freelancer prodávající ruce a je už jedno či ruce markeťáka nebo programátora. Osobně však vidím větší perspektivu v budování týmu, postupné větší specializaci jeho členů a vzájemné spolupráci na odvážnějších projektech. 
 
Rizika; Za svůj život jsem zažil už dostatek fuckupů i dílčích úspěchů na to, abych se naučil lépe minimalizovat všudypřítomná rizika. Jak mi před lety během společného skypecallu řekl David Semerád, je potřeba diverzifikovat úplně všecko a nesázet jen na jednu kartu. Diverzifikujeme zaměření investičních projektů, portofilo nabízených služeb, presale pro několik klientů současně, příjmy (zakázky vs paušální) a v neposlední řadě i vlastní čas :).

Na otočku v Tatrách

úno 01 2020

Včera jsme si u příležitosti prezentace marketingové studie pro slovenskou síť kasín udělali dvacetihodinový výlet do krásného města Poprad. Návštěvu Tater jsme pak s Milanem a Davidem zakončili pozdním obědem v Kolibě Pleso u Štrbského plesa.

David, já, Milan a Tommy před kolibou Pleso

Obr. 1: David, já, Milan a Tommy před kolibou

Jsem moc vděčný Milanovi Navrátilovi zato, že nás před několika lety představil Bizmarku, nastartoval tím spolupráci s Davidem Prachařem, zároveň po celou jeho dobu jeho působení v manažerské pozici otevíral nové obchodní případy, na kterých s námi spolupracoval. Díky Milane.

Cesta je cíl

čec 25 2019
Začátek července jsme s Kačenkou strávili procházkami na Šumavě. Bylo to fajn. Při stoupání do kopců jsme se pěkně zapotili a vyčistili si hlavu. Ať už se jednalo o Špičák či Velký Javor, byli jsme nahoře překvapeni, protože zatímco nahoru jsme stoupali takřka sami, tak na vrcholcích bylo doslova procesí. Lanovky chrlily davy osob, které rozhodně nebyly invalidní či důchodového věku, a které s obtloustlými adolescenty brali útokem místní restaurace či stánky. 
 
Cesta na Špičák
Obr. 1: Cesta na Špičák
 
Uvědomil jsem si, že je to vlastně krásná paralela se životem, třeba vzděláním, kariérou a tak dále. Záleží na tom, co kdo považuje za svůj cíl. Pokud je cílem vyfotit se na vrcholku kopce, získat titul, mít v práci klídeček a po ní čistou hlavu, potom je nesmysl trápit se. Při takovýchto ambicích jsou skutečnými cíli maximalizace osobního pohodlí či pocitu vlastní důležitosti. 
 
Zastavení při výšlapu na Velký Javor
Obr. 2: Zastavení při výšlapu na Velký Javor
 
Naproti tomu pro někoho jiného může být každý aktuální cíl jen milník pro dosažení dalšího cíle a ten pilířem pro další a tak dále. Na obzoru je pak něco hodně odvážného až zdánlivě nemožného, pro někoho třeba olympijské zlato, pro jiného vědecký objev, nebo dosažení významného podílu na trhu v oboru, kterému se věnuje.
 
Na vrcholu Velkého Javoru
Obr. 3: Na vrcholu Velkého Javoru
 
Dílčí cíle potom vypadají jinak. Jsou jimi reálné vědomosti, zkušenosti, zlepšené schopnosti i třeba fyzická kondice, abychom zvládli pracovní tempo. Ověřením splnění takových cílů je pak dosažení další mety, pro níž jsou nutným předpokladem. Při takovémto nastavení mysli je cílem samotná cesta, radost z okamžiku, kdy po cestě kráčíme a těšení se z nových možností, které se na obzoru otevírají. Pak i to pivo nahoře chutná lépe a výhled je hezčí.