Pět druhů pracovního času

úno 09 2020

V životě se snažím nejen optimalizovat chod firmy, algoritmy, nebo PPC kampaně, ale také sám sebe. Svůj čas kategorizuji podle dvou základních hledisek... 

  • Hledisko 1: manuální (pomyslné ruce) versus mentální (hlava). 
  • Hledisko 2: služba (pracuji pro klienty) versus investice (pracuji pro své firmy).
Počet pracovních časů, které pro sebe rozlišuji je pět...
  1. Manuální služba - pracuji na zakázkách pro klienty, optimalizuji jejich PPC, publikuji pro ně, vytvářím pro ně analýzy, konzultuji u nich.
  2. Mentální služba - přemýšlím kam klienta posunout. Klient má svoje místo v mé hlavě. Kdykoliv se naučím něco nového, uzavřu nové partnerství, nebo objevím příležitost, projíždím si v hlavě uložené klienty a snažím se promítnout získané vědomosti na jejich podnikání. Tento čas si nevykazuji.
  3. Manuální investice - programuji WebMedeu, pracuji pro investiční projekty, školím nové kolegy, řeším firemní byrokracii, realizuji propagaci vlastních firem.
  4. Mentální investice - vymýšlím partnerství - co budu potřebovat do skládačky několik zatáček dopředu. Navrhuji nové funkce a produkty pro partnerské projekty v nichž figuruji. Soucasně držím v hlavě několik cizích projektů, kterým věřím. Pokud vím, že jejich majitelé jim obětují veškeré své pohodlí, ale zatím si nemohou dovolit být našimi klienty.
  5. Presale - kombinace mentální a manualní práce vedoucí k získání nového významného klienta, pro kterého budeme moci dodávat služby.
Manuální vs Mentální; V obou případech pracuji hlavou, při manuální práci ale používám svoje zkušenosti (získané informace, zaběhlé postupy), při mentální hledám nové cesty k dosažení cílů.
 
Služba versus Investice; Službu realizuji jako zakázkovou práci pro klienta. Investici chápu jako práci pro firmy či projekty, ve kterých figuruji.
 
Monetizace; Rovnítko mezi penězi a časem platí jen v případě času prvního. Zbylé 4 časy se z něj musí zaplatit. Realita je taková, že se společníky toto intenzivně kompenzujeme odloženou spotřebou a časem svého osobního volna. Pokud bych uznával pavědeckou "teorii nadhodnoty", tak naše počínání by bylo spíše o podhodnotě :))
 
Perspektiva; Pokud bych se na druhou stranu omezil jen na první čas, byl bych freelancer prodávající ruce a je už jedno či ruce markeťáka nebo programátora. Osobně však vidím větší perspektivu v budování týmu, postupné větší specializaci jeho členů a vzájemné spolupráci na odvážnějších projektech. 
 
Rizika; Za svůj život jsem zažil už dostatek fuckupů i dílčích úspěchů na to, abych se naučil lépe minimalizovat všudypřítomná rizika. Jak mi před lety během společného skypecallu řekl David Semerád, je potřeba diverzifikovat úplně všecko a nesázet jen na jednu kartu. Diverzifikujeme zaměření investičních projektů, portofilo nabízených služeb, presale pro několik klientů současně, příjmy (zakázky vs paušální) a v neposlední řadě i vlastní čas :).

Na otočku v Tatrách

úno 01 2020

Včera jsme si u příležitosti prezentace marketingové studie pro slovenskou síť kasín udělali dvacetihodinový výlet do krásného města Poprad. Návštěvu Tater jsme pak s Milanem a Davidem zakončili pozdním obědem v Kolibě Pleso u Štrbského plesa.

David, já, Milan a Tommy před kolibou Pleso

Obr. 1: David, já, Milan a Tommy před kolibou

Jsem moc vděčný Milanovi Navrátilovi zato, že nás před několika lety představil Bizmarku, nastartoval tím spolupráci s Davidem Prachařem, zároveň po celou jeho dobu jeho působení v manažerské pozici otevíral nové obchodní případy, na kterých s námi spolupracoval. Díky Milane.

Cesta je cíl

čec 25 2019
Začátek července jsme s Kačenkou strávili procházkami na Šumavě. Bylo to fajn. Při stoupání do kopců jsme se pěkně zapotili a vyčistili si hlavu. Ať už se jednalo o Špičák či Velký Javor, byli jsme nahoře překvapeni, protože zatímco nahoru jsme stoupali takřka sami, tak na vrcholcích bylo doslova procesí. Lanovky chrlily davy osob, které rozhodně nebyly invalidní či důchodového věku, a které s obtloustlými adolescenty brali útokem místní restaurace či stánky. 
 
Cesta na Špičák
Obr. 1: Cesta na Špičák
 
Uvědomil jsem si, že je to vlastně krásná paralela se životem, třeba vzděláním, kariérou a tak dále. Záleží na tom, co kdo považuje za svůj cíl. Pokud je cílem vyfotit se na vrcholku kopce, získat titul, mít v práci klídeček a po ní čistou hlavu, potom je nesmysl trápit se. Při takovýchto ambicích jsou skutečnými cíli maximalizace osobního pohodlí či pocitu vlastní důležitosti. 
 
Zastavení při výšlapu na Velký Javor
Obr. 2: Zastavení při výšlapu na Velký Javor
 
Naproti tomu pro někoho jiného může být každý aktuální cíl jen milník pro dosažení dalšího cíle a ten pilířem pro další a tak dále. Na obzoru je pak něco hodně odvážného až zdánlivě nemožného, pro někoho třeba olympijské zlato, pro jiného vědecký objev, nebo dosažení významného podílu na trhu v oboru, kterému se věnuje.
 
Na vrcholu Velkého Javoru
Obr. 3: Na vrcholu Velkého Javoru
 
Dílčí cíle potom vypadají jinak. Jsou jimi reálné vědomosti, zkušenosti, zlepšené schopnosti i třeba fyzická kondice, abychom zvládli pracovní tempo. Ověřením splnění takových cílů je pak dosažení další mety, pro níž jsou nutným předpokladem. Při takovémto nastavení mysli je cílem samotná cesta, radost z okamžiku, kdy po cestě kráčíme a těšení se z nových možností, které se na obzoru otevírají. Pak i to pivo nahoře chutná lépe a výhled je hezčí.

Migrace blogu na Bludit

led 14 2019

Od redakčního systému (CMS) pro svůj osobní blog očekávám, že bude především jednoduchý a svižný. Tedy žádné složité pluginovací systémy a konfigurace. A především žádné instalace a provoz databázových systémů. Před pár lety padla moje volba na NibbleBlog, tvořil jsem na něm blog ozlatu.cz a používal jej na osobním blogu až do konce roku 2018.

S novým rokem přišel čas na nahradit NibbleBlog jeho mladším bráškou :). Bludit je moderní flat-file CMS, se kterým jsem zatím maximálně spokojen. Děkuji Markovi za přípravu Bootstrap 4 verze mé oblíbené šablony.

Byl Masaryk startupista?

říj 27 2018

Slavíme 100 let samostatnosti. Zkusme se na osobu TGM podívat trochu jinýma očima. Pojměme vznik republiky jako startup s enormní mírou rizika. A porovnejme si Masarykovo počínání s dnešní realitou těch, kteří něco budují.

T. G. Masaryk od Olivera Hellera, zdroj olomouckadrbna.cz

Obr. 1: Tuto malbu vytvořil ke příležitosti 100 let republiky olomoucký streetartový umělec Oliver Heller, zdroj: olomouckadrbna.cz

Kdy odejít z korporátu

První bod je přechod od austroslavismu k myšlence samostatného Československa. Masaryk včas pochopil, že přichází chvíle udělat se sám pro sebe, nebo budeme dříve či později pohlceni "německým korporátem", který v posledních dekádách integroval vše na zápád od hranic naší monarchie. Sasové, Bavoráci a další rychle vyměnili své samostatné identity za myšlenku jednotného Německa. U nás byla také rostoucí poptávka Čechů po vlastní zemi, ale i značné riziko spojené s realizací této myšlenky. Válka vše urychlila, Masaryk se rozhodl, nebylo cesty zpět.

Kde hledat podporu

Rozjezd každého byznysu či projektu je o získávání podpory a kapitálu. Masaryk vsadil na populární téma, kterému alespoň doma nepotřeboval dělat reklamu a vyrábět pro něj publikum. Doma však kampaně vést nemohl, byl by tvrdě potrestán za zradu. Navíc, dokud se o myšlence mluvilo po hospodách, každý měl velké vize, ale jakmile měl dav přiložit ruku k dílu, nebo vytáhnout pár drobných, ideály se rozplynuly a každý raději koukal na svůj plný talíř. Masaryk se rozhodl pro emigraci.

Jak motivovat tým a vést ho k cíli

Byli tu ale také mladí lidé, kterých se nikdo na nic neptal a odvedl je do ciziny do války obětovat se za zkostnatělý korporát, kterému nevěřili. Mnoho z nich ve válce trpělo či padlo do zajetí. Došlo jim, že klidnou budoucnost už ztratili a nebáli se proto riskovat pro myšlenku, která jim dávala smysl. Masaryk legionáře osobně zorganizoval, zlegitimizoval na západě a udělal jim PR. Dal jim ale ještě něco mnohem důležitějšího. Každý startup je založen na motivaci a očekávání, ti co pro něj pracují, bojují za svou budoucnost. Právě takovou motivaci legionářům Masaryk dal - budou se mít kam vrátit. Připadá nám to dnes jako samozřejmost? Ale evropská historie zná osud mužů, kteří se ocitli v podobné situaci jako naši legionáři, neměli se kam vrátit a celý svět si pak nad jejich masakrem umyl ruce.

Jak vybudovat značku

Česko bylo v zahraničí noname značka a když už byla rozpoznána, tak spíše negativně. I přes rozpoutanou válku si Francie přála, aby Rakousko-Uhersko zůstalo vyvažujícím státem Evropy, Anglie díky příbuzenským vztahům mezi šlechtou jednotu mocnářství také podporovala, USA si nepřály rozdrobení Evropy, Vatikán sázel na katolickou vlnu a byl si dobře vědom protestanství Čechů. V USA neměl Masaryk na růžích ustláno. Potřeboval finance, PR a podporu zdejších elit. Podařilo se mu uspět s crowdfundingem u našich emigrantů. Vsadil na partnerství a cross-marketing. Partnerství s M.R Štefánikem mu zajistilo vstup do mnoha salónů i rozšířilo hranice budoucího společného státu. Cross-marketing s populárním hnutím za ženská práva mu zajistil přístup k masám, kterým hlásal v té době doslova virální téma: "vybuduji zemi, kde budou ženy rovnoprávné s muži". Tento slib Masaryk dodržel a Československo se v roce 1919 stalo v pořadí osmou zemí na světě s volebním právem pro ženy (USA byla až devátá). V neposlední řadě Masaryk cestoval, publikoval, přednášel a kooperoval s médii. Vše kolem Masaryka začalo být zajímavým tématem: legie, situace v Evropě, diskuze o poválečném uspořádání. Masarykovi se tak dařilo zesilovat účinek kampaní, které vedl. A když legie obsadily transsibiřskou magistrálu a zmocnili se carského pokladu, byl to virál jako Brno :)

Jak zajistit fungování

Ani po vyhlášení republiky 28. 10. 2018 neměl Masaryk vyhráno. Naši sousedé podobu samostatného Československa neuznávali. Navíc část Jižní Moravy včele se Znojmem chtěla zůstat připojena k Rakousku. Šumava se chtěla připojit k bavorské části Německa, Liberecko zase chtělo k saské části Německa a severní Morava k dnešní Polské části Německa. Francouzské legie byly v té době ještě daleko a 60 000 ruských legionářů ještě mnohem dále. Bylo zapotřebí perfektní koordinace a načasování. Zajistit vojenské útvary hlásící k Československu a poslat je rychle obsadit zbylá území. To se povedlo s minimálními ztrátami na životech. Masaryk mohl 21. 12. 2018 slavnostně přijet do svého Československa, kde ho čekalo mnoho a mnoho další práce.

Dovětek

Kolem Masaryka dnes existují rozporuplné názory a kontraverzní tvrzení. Zdeněk Mahler u řady z nich doložil, že se jedná o pomluvy, některé už skoro sto let staré, například z pera Karla Kramáře :). Každopádně všichni jsme lidé, nikdo z nás není svatý. Co ale stojí za respekt je to, co díky vzájemné spolupráci a odvaze dokážeme. Autorům hanlivých komentářů na internetu proto vzkazuji: "Pod své komentáře v online magazínech připište, co největšího jste v životě dokázal(a)? Co je Váš největší úspěch, na který jste pyšný či pyšná? Nebojte, nepočítám s tím, že jste vyloboval(a) republiku po 392 letech cizí nadvlády a zajistil(a) jí mezinárodní uznání. Ale třeba ostatní mile překvapíte."

Zkusme se ještě na osobu Masaryka podívat očima WebMedea. Vezměme si nejprve hezké slovo jako "tatíček Masaryk" nebo "prezident osvoboditel". WebMedea nám pro ně automaticky dohledala servery, které o Masarykovi píší v kontextu těchto slov. Protože WebMedea zná témata (klíčová slova) spojená s uvedenými servery, podívala se na ta, která servery vzájemně propojují. Společná témata potom WebMedea ovážila zájmem lidí. Výsledkem je následující obrázek.

WebMedea Masaryk pozitivní témata

Obr. 2: Na jaká témata se soustředí servery spojené s klíčovým slovem "prezident osvoboditel"

Co nám obrázek říká? Že o Masarykovi píše řada historických serverů, jejichž společným propojujícím tématem je jednak samotný Masaryk, ale také Hitler, nebo Marie Terezie.

A teď zkusme něco ošklivého, nějaký hoax, třeba "střílení do dělníků". Kdopak asi může něco takového na internetu hledat? Co tím sleduje? A co propojuje servery (i v nich obsažené diskuze), které na dané klíčové slovo vybíhají. WebMedea nám opět odpovídá propojujícími tématy ováženými zájmem.

WebMedea Masaryk negativní témata

Obr. 3: Na jaká témata se soustředí servery spojené s klíčovým slovem "střílení do dělníků"

Dovolená Rujána - Sassnitz, Jasmund

říj 08 2018

Zápisováním do blogu si obvykle krátím čas při cestě metrem do práce či za klienty. Vzhledem k tomu, že i tento čas jsem v poslední době potřeboval zužitkovat efektivněji, dostal jsem se k dopsání poslední části letní dovolené až teď :) 

Binze jsme přejeli na zámek Spycker. Jedná se o nejstarší světskou budovu na Rujáně, jejíž historie sahá až do roku 1318. Po 30-ti leté válce zámek padl do rukou Švédům, na počátku 19.stol se tudy převalila napoleonsķá armáda, od roku 1815 připadl Prusům, od roku 1945 zde sídlilo FDGB, od roku 1990 je zde hotel.

Schlosshotel Spycker

Obr. 1: Schlosshotel Spycker, nejstarší světská stavba na Rujáně

Během našich výletů a procházek jsme navštívili město Sassnitz. Z mého pohledu se jedná o nejhezčí město na Rujáně. Místo přeplněných pláží je zde krásný přístav, malebné uličky a promenády, vše jako stvořené pro procházky. V přístavu kotví čluno-stánky nabízející typické rybí fastfoody. Nejtypičtějším jídlem je zde Bismarck, nikoliv reklamní agentura, ani marinovaný kancléř, nýbrž sleď v housce s kysaným zelím - takový nezavinutý zavináč :) Bismarck je tak rozšířený, že z něj lze udělat cenový index a podle poutačů na stáncích i restauracích měřit, jak je kde na Rujáně draho.

čluno-stánek na rybí fastfood

Obr. 2: Typický čluno-stánek prodávající rybí fastfood, včetně Bismarcku

Byl jsem jako u vytržení, když jsem zahlédl, že v malebném přístavu Sassnitzu kotví válečná ponorka. Pospíchali jsme k ní a světe div se, bylo to muzeum. Splnil se mi tak dětský sen - prošmejdit si vnitřek opravdové ponorky, zážitek to byl úžasný.

Ponorka HMS Otus

Obr. 3: Ponorka HMS Otus v Sassnitz

Opět se ukázalo, že je vždycky velmi důležité mít dobrý byznys záměr. V Sassnitzu kotví nespočet lodí, které vozí lidi ke křídovým útesům. Mezi rejdaři panuje vysoká konkurence a jejich naháněči se v přístavu doslova perou o zákazníky, aby jim prodali lístek za 20 euro. Partě nadšenců, která do přístavu přitáhla vysloužilou britskou ponorku, však 8 euro za vstup zaplatí každý :)

Prohlídka HMS Otus

Obr. 4: Prohlídka HMS Otus, Sassnitz

Severně od Sassnitzu se nachází jeden z nejstarších dochovaných bukových pralesů v Evropě - národní park Jasmund. Výletu do parku jsme věnovali celý jeden den, obdivovali jsme nedotčenou přírodu a impozantní křídové útesy.

Národní park Jasmund, bukový prales

Obr. 5: Národní park Jasmund, bukový prales, křídové útesy

V místním informačním centru jsme se dozvěděli, že bukový prales původně pokrýval většinu evropy, protože buk byl evolučně ze všech zdejších stromů nejúspěšnější.

Vid. 1: Bukový prales Jasmund.

Shodli jsme se na tom, že na Rujánu ještě v budoucnu rádi vyrazíme, třeba na kola, pro něž je zdejší rovinatý terén ideální :)