Michal Rost

osobní blog

Dovolená Rujána - Sassnitz, Jasmund

říj 082018

Zápisováním do blogu si obvykle krátím čas při cestě metrem do práce či za klienty. Vzhledem k tomu, že i tento čas jsem v poslední době potřeboval zužitkovat efektivněji, dostal jsem se k dopsání poslední části letní dovolené až teď :) 

Binze jsme přejeli na zámek Spycker. Jedná se o nejstarší světskou budovu na Rujáně, jejíž historie sahá až do roku 1318. Po 30-ti leté válce zámek padl do rukou Švédům, na počátku 19.stol se tudy převalila napoleonsķá armáda, od roku 1815 připadl Prusům, od roku 1945 zde sídlilo FDGB, od roku 1990 je zde hotel.

Schlosshotel Spycker

Obr. 1: Schlosshotel Spycker, nejstarší světská stavba na Rujáně

Během našich výletů a procházek jsme navštívili město Sassnitz. Z mého pohledu se jedná o nejhezčí město na Rujáně. Místo přeplněných pláží je zde krásný přístav, malebné uličky a promenády, vše jako stvořené pro procházky. V přístavu kotví čluno-stánky nabízející typické rybí fastfoody. Nejtypičtějším jídlem je zde Bismarck, nikoliv reklamní agentura, ani marinovaný kancléř, nýbrž sleď v housce s kysaným zelím - takový nezavinutý zavináč :) Bismarck je tak rozšířený, že z něj lze udělat cenový index a podle poutačů na stáncích i restauracích měřit, jak je kde na Rujáně draho.

čluno-stánek na rybí fastfood

Obr. 2: Typický čluno-stánek prodávající rybí fastfood, včetně Bismarcku

Byl jsem jako u vytržení, když jsem zahlédl, že v malebném v malebném přístavu Sassnitzu kotví válečná ponorka. Pospíchali jsme k ní a světe div se, bylo to muzeum. Splnil se mi tak dětský sen - prošmejdit si vnitřek opravdové ponorky, zážitek to byl úžasný.

Ponorka HMS Otus

Obr. 3: Ponorka HMS Otus v Sassnitz

Opět se ukázalo, že je vždycky velmi důležité mít dobrý byznys záměr. V Sassnitzu kotví nespočet lodí, které vozí lidi ke křídovým útesům. Mezi rejdaři panuje vysoká konkurence a jejich naháněči se v přístavu doslova perou o zákazníky, aby jim prodali lístek za 20 euro. Partě nadšenců, která do přístavu přitáhla vysloužilou britskou ponorku, však 8 euro za vstup zaplatí každý :)

Prohlídka HMS Otus

Obr. 4: Prohlídka HMS Otus, Sassnitz

Severně od Sassnitzu se nachází jeden z nejstarších dochovaných bukových pralesů v Evropě - národní park Jasmund. Výletu do parku jsme věnovali celý jeden den, obdivovali jsme nedotčenou přírodu a impozantní křídové útesy.

 Národní park Jasmund, bukový prales

Obr. 5: Národní park Jasmund, bukový prales, křídové útesy

V místním informačním centru jsme se dozvěděli, že bukový prales původně pokrýval většinu evropy, protože buk byl evolučně ze všech zdejších stromů nejúspěšnější.

Vid. 1: Bukový prales Jasmund.

Shodli jsme se na tom, že na Rujánu ještě v budoucnu rádi vyrazíme, třeba na kola, pro něž je zdejší rovinatý terén ideální :)

Dovolená Rujána - Binz a Prora - Hitlerův panelák

zář 082018

První část dovolené na Rujáně jsme strávili v Binci :) Binz je letovisko v jihovýchodní části Rujány. Je zde velké množství turistů, převážně postarších saských párů (soudě podle poznávacích značek). Centrem veškerého dění je promenáda podél pláže, lemovaná restauracemi a kavárnami v přízemí stylových hotelů ze začátku 20. století, jejichž dřevěné terasy jsou laděny do bílé barvy. Na plážích se nacházejí pro Rujánu typická dřevěná plážová křesla. Binz je ideálním místem pro ty, kdo mají rádi lenošení na pláži, posedávání v kavárnách a noční život. My jsme se vypravili na pěší výlet k místní cestě v korunách stromů, která se tyčí až do výše 82 metrů nad mořem. Rujána je odsud vidět jako na dlani.

Stezka korunami stromů s výhledem na Rujánu

Obr. 1: Stezka korunami stromů s výhledem na Rujánu

Cestou ke stezce jsme nemohli minout megalománský kolos Prora - Hitlerův panelák. Stavba je pouhých pět pater vysoká, zato dlouhá 4,5 km. V letech 1936 až 1939 ji stavělo přes 9 000 dělníků a plánováná kapacita byla 20 000 rekreantů. Cílem projektu bylo pod záminkou kolektivní rekreace koncentrovat německé dělníky pro hromadné vymívání mozků nacistickou propagadnou. Během sovětské okupace stavba chátrala pod správou rudé armády, avšak v roce 2015 bylo započato s rekonstrukcí celého objektu a přestavbou na moderní hotel a prázdninové byty. Za projektem stojí firma Metropole Marketing zabývající se pronájmem realit v Berlíně. Dnes je již Prora z velké části opravena, nacházejí se zde hotely i moderní byty.

Hitlerův panelák Prora

Obr. 2: Hitlerův panelák Prora (napravo dosud nezrekonstruovaná část)

Dovolená Rujána - cesta přes Rostock

srp 212018

Minulý týden jsme s Káťou, Ilonou a Petrem vyrazili na dovolenou na Rujánu. Udělalo mi velkou radost, že jsme si mohli trochu zajet a navštívit  hanzovní město Rostock, největší přístavní město bývalé NDR založené polabskými Slovany již v 6. století. Město se v průběhu staletí rozvíjelo díky stavbě lodí a námořnímu obchodu.

Pohled na MS Dresden z mola

Obr. 1: Pohled na MS Dresden z mola

V období NDR z Rostocku pravidelně vyplouvaly zaoceánské lodě směr země spřátelených režimů, aby s nimi provozovaly "výměnný obchod". Častou destinací byla Kuba, kam jsme směňovali autobusy za banány a kyselé pomeranče, které, když se poštěstilo, byly k dostání i v poloprázdných obchodech u nás v Československu. A právě jedna z takových obchodních lodí éry NDR - MS Dresden - je v celé své kráse k vidění i prošmejdění v Shipbuilding and Maritime Museum Rostock. Celou loď jsme si mohli projít sami, bloudit po palubách, kajutách či nákladových prostorech. Impozantní byly zejména prostory strojovny.

Vid. 1: Strojovna MS Dresden.

Prohlídka byla doplněna zajímavými fakty ze života na lodi a technickými parametry. Tak například MS Dresden za jeden den plavby spolikal kolem 20 tun nafty a půl tuny oleje. Na loď je dobré vypravit se už těsně po otevření muzea a vyhnout se tak turistické špičce.

Vid. 2: Káťa na přídi MS Dresden.

Vstupné do areálu muzea včetně lodě je za 4 eura na osobu. Pozor, pokud jedete autem zaplatíte ještě 2x 4 eura za průjezd krátkým tunelem pod přístavním zálivem. Centrum města je podobné ostatním východoněmeckým větším městům. Několik obnovených historických budov v těsném sousedství opršelých paneláků a moderních staveb postkomunistické éry.

Centrum města Rostock

Obr. 2: Typický pohled do centra Rostocku

Za procházku ale centrum Rostocku a přilehlý starý přístav rozhodně stojí. Z Rostocku jsme zamířili do Straalsundu jehož historické centrum i přístav je z mého pohledu takový zmenšený, klidnější a zachovalejší Rostock. Je zde také mohutný most, který spojuje pevninu s Rujánou - největším ostrovem Německa.

Příběh obrazu

čec 292018

Jako malý jsem trávil léta u babičky a dědy v malebné Modre. Měl jsem zde své království, svůj svět sám pro sebe, když jsem si v rozlehlé zahradě stavěl bunkry, kopal jámy, nebo lezl po stromech a nemohl se dočkat, až přijde děda z práce a já se budu kolem něj motat, když bude pečovat o vinohrad, nebo něco spravovat.

Příjemným zpestřením pro mě byly návštěvy u mé pratety Alenky a jejího bratra Jana ve velkém domě na náměstí. Jakmile jsem překročil práh domu, dýchla na mě atmosféra první republiky. Krásné staré fotky, hezký nábytek a noblesní chování pratety. Cítil jsem se jako v zóně klidu, rozumu a důstojnosti, kam neproniknou žádné starosti z okolního světa. Rodiče prastrejdy a pratety vybudovali ve 20.tých a 30.tých letech vlastníma rukama z nuly velikou firmu, měli několik provozů, vlastnili domy v Bratislavě. Pologramotní zloději jim pak všecko ukradli, zůstal jim jen dům na náměstí, ve kterém bydleli. S prastrejdou byla ohromná sranda, rozuměl mé dětské duši, smál se stejným věcem jako já, z ramínka ze šatníku mi vyrobil dřevěnou kuši. S tetou jsem sedával v pokoji, kde přijímala návštěvy. Vždy se opakoval stejný rituál, teta servírovala čaj v malovaném porcelánovém servisu a k němu výborné zákusky a koláče, které napekla. Narozdíl od jiných dětí z řad širokého příbuzenstva mě bavilo nehnutě sedět a poslouchat tetino vyprávění. A když už jsem přecijen ztratil pozornost, díval jsem se na obraz s rozbouřeným mořem, který visel na zdi předemnou. Dalo se na něj dívat pořád dokola a stejně mi připadl zajímavý.

Když mi bylo 6 let, pozval mě strýc (mámin bratranec z druhého kolene) - akademický malíř - na svou vernisáž. Zaujal mě zde obraz Ostrov Gigantov, na kterém bylo opět fascinující rozbouřené moře, přesně to jako na obraze u pratety. Díval jsem sa něj a strejda mi řekl, že moře představuje zapomnění - lidi, kteří žili, zemřeli a dnes se o nich neví. Na sloupech nad mořem sedí úspěšní lidé, kteří něco vytvořili a díky jejich práci se na ně nezapomnělo. Tento motiv mi zůstal v hlavě dodnes.

Sloupy v moři zapomnění

Obr. 1: Sloupy v moři zapomnění

Když jsme přemýšleli co dát do pozadí stránky TRITON IT, napadl mě právě zmíněný motiv. Vždyť prací nás marketérů je, aby naši klienti byli zmíněné sloupy trčící z moře zapomnění. Chtěl jsem originální verzi, laděnou více do antiky, která navíc narozdíl od Gigantů bude mít správný poměr stran, aby šla digitalizovat a umístit do pozadí webu. Obraz jsem objednal od kamarádky Terky, perfektní akademické malířky, jejíž malby umí v lidech vyvolávat emoce. Výsledek předčil moje očekávání, Terce se dle mého názoru podařilo ještě prohloubit dojem z obrazu. Zmíněný obraz můžete vidět naživo v naší zasedačce :)

Hra o trůny živě

kvě 202018

Ve středu jsme s Káťou vyrazili na živý koncert Hry o trůny. Vstupenky mi udělaly velkou radost už pod vánočním stromečkem :). S blížícím se termínem vystoupení jsme si Káťou říkali, jestlipak bude vystoupení záživnější než loňský Pán prstenů. Ve výsledku jsme byli oba mile překvapeni, "živější" živý koncert jsme dosud nezažili. V blízkosti jeviště panovala úžasná atmosféra. Bavilo nás sledovat jak show samotné vystupující baví :)
 Hra o trůny - živý koncert, Praha

Obr. 1: Hra o trůny - živý koncert, Praha

Hra o trůny - zima přichází

Obr. 2: Hra o trůny - zima přichází :)

Hodnota informace aneb proč nemám LinkedIn

úno 102018

Občas slýchám: "Pro pána boha, jak můžeš nemít LinkedIn, to je dneska povinnost, nutnost, to prostě musíš mít, jinak jsi nula, žijeme ve 21. století!". A právě proto, že žijeme ve 21. století, ve kterém jsou informace důležitým obchodním artiklem, LinkedIn nemám. LinkedIn není služba veřejného blaha, je soukromou společností (vlastněnou Microsoftem), jejíchž služeb jsem se rozhodl zatím nevyužít, protože stále pochybuji o jejich výhodnosti. Proč?

Vyjděme z toho, že každý z nás jsme vlastníkem svých osobních informací, například o tom:

  • kolik mi je let a kde bydlím,
  • jaké jsou moje osobní, nákupní, volební a další preference,
  • kde, kdy, co a jak často pracuji, nakupuji, dělám ve volném čase,
  • kdo jsou mí přátelé, kolegové, obchodní partneři, známí,
  • jaká je historie všeho výše uvedeného.

Ve většině případů se u každé této informace můžeme svobodně rozhodnout komu a za jakých podmínek ji poskytneme. Zkusme to rozebrat...

A. Informace z pohledu jejího majitele

A.1. Jako prostředek směny

Některé informace o sobě směňujeme za určitých podmínek za služby, které jsou nám poskytovány. Takto dáváme Googlu a Seznamu přehled o našich aktuálních preferencích výměnou za možnost hledat v jejich vyhledávačích. Nebo jim poskytujeme přehled našich kontaktů, výměnou za e-mailovou schránku zdarma. V obou případech je významnou podmínkou, že se k těmto informacím v neanonymizované podobě nedostanou třetí strany. Na podobném principu je založena celá řada chytrých služeb. Na platy.cz zadám svůj plat a pozici a porovnám si jej s průměrem. Poskytnu tak informaci o svém platu, výměnou za hodnotu průměrného platu na mé pozici. Provozovatel LMC s.r.o. tím získává aktuální platové rozdělení přes jednotlivé pozice a oblasti, což je vzhledem k tomu, že provozuje také jobs.cz cenná informace. Měřiče rychlosti internetového připojení zase získavají obchodně velmi cenné statistiky díky tomu, že si u nich lidé měří rychlost.

A.2. Jako podmínka pro dosažení cíle

Jiné informace poskytujeme na vyžádání při určitých příležitostech, za účelem dosažení určitého cíle. Chceme dosáhnout něčeho, co je podmíněno rozhodnutím protistrany, a proto musíme protistraně předem dodat potřebné podklady pro rozhodnutí. Příkladem může být zaslání životopisu budoucímu zaměstnavateli, nebo poskytnutí byznys plánu investorovi. Ve své podstatě se jedná i o sdělení zdravotních komplikací lékaři, pokud chceme dosáhnout uzdravení. Tento typ informací bývá zpravidla určen pouze svému adresátovi a o tom, že má vysokou cenu, jsme se mohli přesvědčit v dobách nedávno minulých. Před příchodem profesních sociálních sítí bylo běžnou praxí, že začínající personální agentury umisťovaly na inzertní portály fiktivní, velmi výhodná pracovní místa, která inzerovaly pouze za účelem získání životopisů a vybudování soukromé databáze kontaktů, leadů chcete-li. LinkedIn získávání a aktualizaci profesních informací podstatně ulehčil.

A.3. Jako nástroj propagace

Existuje řada informací, které o sobě poskytujeme zdarma. Zpravidla více či méně vědomě proto, abychom si vylepšili osobní PR. Někdo se chlubí svými úspěchy, někdo zážitky, jiný exotickou dovolenou, nebo tím co měl právě dobrého k obědu. Může to být také sportovec popisující náročnost svého tréninku, kulinářský expert prezentující neznámou specialitu, cestovatel upozorňující na zajímavé místo. Ideálním prostředkem pro takovou propagaci jsou sociální sítě. Sdílením informací se mohu dostat do povědomí široké skupiny lidí.

B. Informace z pohledu internetového obsahu

Teorie informace nám říká, že míra přínosu informace je rovna množství neurčitosti, jakou informace po získání (přečtení) nabyvateli (čtenáři) odstraní. Jinými slovy informace je tím cennější, čím větší množina čtenářů se z ní dozví co nejvíce. Vlastnictví přínosných informací je tedy v prostředí internetu devizou. Pokud provozovatel takové informace vystaví na svém webu, získá návštěvníky chodící pro informace, ti jsou pak pro něj zdrojem bohatství. Provozovatel je může segmentovat a transformovat na leady, zobrazovat jim reklamu, nabízet jim prémiovou službu, či na ně jinak působit. A které informace jsou pro většinu lidí ty nejzajímavější? Jsou to informace o jiných lidech, lidech co nás zajímají.

Zdrojem kolosálního finačního úspěchu současných velkých sociálních sítí je fakt, že se jim v relativně krátké době podařilo od lidí dobrovolně získat řadu informací. Tyto informace jsou pro jiné lidi natolik důležité, že kvůli nim sociální sítě navštěvují. Ve snaze o co nejlepší sebepropagaci a úplnost profilu jim pak uživatelé pravidelně poskytují ty nejcennější střípky do mozaiky o své osobě. Příkladem mohou být statusy ("je ve vztahu s", "zasnouben s" atd.).

C. Můj pohled

Dívám-li se na založení svého LinkedIn profilu skrze bod A.1., neposkytuje mi LinkedIn žádnou pro mě využitelnou protislužbu. Bod A.2. pro mě nehraje v případě LinkedIn vůbec žádnou roli. O bodu A.3. bych mohl uvažovat, raději se však chlubím referencemi v podobě dokončené práce, než svými tituly a názvy pozic. Mám velkou radost z toho, že si právě teď čtete na mém blogu. Informace o sobě a svých názorech směňuji za traffic na své doméně :)) Ten, kdo se mnou něco řeší, nebo chce řešit, ten si tady o mé osobě najde dost souvislostí. A koho to nezajímá, nemá na to čas a chce si mě jen rychle prolustrovat, tak ten stejně neměl zájem se mnou řešit nic podstatného. Sem tam mě pobaví názor: "Ty se do LinkedIn na ostatní díváš a tebe nikdo nevidí, to není fér!", odpovím: "Celebrita poskytla dobrovolně bulváru fotky nahoře bez, ale tvoje tam nejsou, je to taky nefér?".