Michal Rost

osobní blog

Hra o trůny živě

kvě 202018

Ve středu jsme s Káťou vyrazili na živý koncert Hry o trůny. Vstupenky mi udělaly velkou radost už pod vánočním stromečkem :). S blížícím se termínem vystoupení jsme si Káťou říkali, jestlipak bude vystoupení záživnější než loňský Pán prstenů. Ve výsledku jsme byli oba mile překvapeni, "živější" živý koncert jsme dosud nezažili. V blízkosti jeviště panovala úžasná atmosféra. Bavilo nás sledovat jak show samotné vystupující baví :)
 Hra o trůny - živý koncert, Praha

Obr. 1: Hra o trůny - živý koncert, Praha

Hra o trůny - zima přichází

Obr. 2: Hra o trůny - zima přichází :)

Hodnota informace aneb proč nemám LinkedIn

úno 102018

Občas slýchám: "Pro pána boha, jak můžeš nemít LinkedIn, to je dneska povinnost, nutnost, to prostě musíš mít, jinak jsi nula, žijeme ve 21. století!". A právě proto, že žijeme ve 21. století, ve kterém jsou informace důležitým obchodním artiklem, LinkedIn nemám. LinkedIn není služba veřejného blaha, je soukromou společností (vlastněnou Microsoftem), jejíchž služeb jsem se rozhodl zatím nevyužít, protože stále pochybuji o jejich výhodnosti. Proč?

Vyjděme z toho, že každý z nás jsme vlastníkem svých osobních informací, například o tom:

  • kolik mi je let a kde bydlím,
  • jaké jsou moje osobní, nákupní, volební a další preference,
  • kde, kdy, co a jak často pracuji, nakupuji, dělám ve volném čase,
  • kdo jsou mí přátelé, kolegové, obchodní partneři, známí,
  • jaká je historie všeho výše uvedeného.

Ve většině případů se u každé této informace můžeme svobodně rozhodnout komu a za jakých podmínek ji poskytneme. Zkusme to rozebrat...

A. Informace z pohledu jejího majitele

A.1. Jako prostředek směny

Některé informace o sobě směňujeme za určitých podmínek za služby, které jsou nám poskytovány. Takto dáváme Googlu a Seznamu přehled o našich aktuálních preferencích výměnou za možnost hledat v jejich vyhledávačích. Nebo jim poskytujeme přehled našich kontaktů, výměnou za e-mailovou schránku zdarma. V obou případech je významnou podmínkou, že se k těmto informacím v neanonymizované podobě nedostanou třetí strany. Na podobném principu je založena celá řada chytrých služeb. Na platy.cz zadám svůj plat a pozici a porovnám si jej s průměrem. Poskytnu tak informaci o svém platu, výměnou za hodnotu průměrného platu na mé pozici. Provozovatel LMC s.r.o. tím získává aktuální platové rozdělení přes jednotlivé pozice a oblasti, což je vzhledem k tomu, že provozuje také jobs.cz cenná informace. Měřiče rychlosti internetového připojení zase získavají obchodně velmi cenné statistiky díky tomu, že si u nich lidé měří rychlost.

A.2. Jako podmínka pro dosažení cíle

Jiné informace poskytujeme na vyžádání při určitých příležitostech, za účelem dosažení určitého cíle. Chceme dosáhnout něčeho, co je podmíněno rozhodnutím protistrany, a proto musíme protistraně předem dodat potřebné podklady pro rozhodnutí. Příkladem může být zaslání životopisu budoucímu zaměstnavateli, nebo poskytnutí byznys plánu investorovi. Ve své podstatě se jedná i o sdělení zdravotních komplikací lékaři, pokud chceme dosáhnout uzdravení. Tento typ informací bývá zpravidla určen pouze svému adresátovi a o tom, že má vysokou cenu, jsme se mohli přesvědčit v dobách nedávno minulých. Před příchodem profesních sociálních sítí bylo běžnou praxí, že začínající personální agentury umisťovaly na inzertní portály fiktivní, velmi výhodná pracovní místa, která inzerovaly pouze za účelem získání životopisů a vybudování soukromé databáze kontaktů, leadů chcete-li. LinkedIn získávání a aktualizaci profesních informací podstatně ulehčil.

A.3. Jako nástroj propagace

Existuje řada informací, které o sobě poskytujeme zdarma. Zpravidla více či méně vědomě proto, abychom si vylepšili osobní PR. Někdo se chlubí svými úspěchy, někdo zážitky, jiný exotickou dovolenou, nebo tím co měl právě dobrého k obědu. Může to být také sportovec popisující náročnost svého tréninku, kulinářský expert prezentující neznámou specialitu, cestovatel upozorňující na zajímavé místo. Ideálním prostředkem pro takovou propagaci jsou sociální sítě. Sdílením informací se mohu dostat do povědomí široké skupiny lidí.

B. Informace z pohledu internetového obsahu

Teorie informace nám říká, že míra přínosu informace je rovna množství neurčitosti, jakou informace po získání (přečtení) nabyvateli (čtenáři) odstraní. Jinými slovy informace je tím cennější, čím větší množina čtenářů se z ní dozví co nejvíce. Vlastnictví přínosných informací je tedy v prostředí internetu devizou. Pokud provozovatel takové informace vystaví na svém webu, získá návštěvníky chodící pro informace, ti jsou pak pro něj zdrojem bohatství. Provozovatel je může segmentovat a transformovat na leady, zobrazovat jim reklamu, nabízet jim prémiovou službu, či na ně jinak působit. A které informace jsou pro většinu lidí ty nejzajímavější? Jsou to informace o jiných lidech, lidech co nás zajímají.

Zdrojem kolosálního finačního úspěchu současných velkých sociálních sítí je fakt, že se jim v relativně krátké době podařilo od lidí dobrovolně získat řadu informací. Tyto informace jsou pro jiné lidi natolik důležité, že kvůli nim sociální sítě navštěvují. Ve snaze o co nejlepší sebepropagaci a úplnost profilu jim pak uživatelé pravidelně poskytují ty nejcennější střípky do mozaiky o své osobě. Příkladem mohou být statusy ("je ve vztahu s", "zasnouben s" atd.).

C. Můj pohled

Dívám-li se na založení svého LinkedIn profilu skrze bod A.1., neposkytuje mi LinkedIn žádnou pro mě využitelnou protislužbu. Bod A.2. pro mě nehraje v případě LinkedIn vůbec žádnou roli. O bodu A.3. bych mohl uvažovat, raději se však chlubím referencemi v podobě dokončené práce, než svými tituly a názvy pozic. Mám velkou radost z toho, že si právě teď čtete na mém blogu. Informace o sobě a svých názorech směňuji za traffic na své doméně :)) Ten, kdo se mnou něco řeší, nebo chce řešit, ten si tady o mé osobě najde dost souvislostí. A koho to nezajímá, nemá na to čas a chce si mě jen rychle prolustrovat, tak ten stejně neměl zájem se mnou řešit nic podstatného. Sem tam mě pobaví názor: "Ty se do LinkedIn na ostatní díváš a tebe nikdo nevidí, to není fér!", odpovím: "Celebrita poskytla dobrovolně bulváru fotky nahoře bez, ale tvoje tam nejsou, je to taky nefér?".

Prezidenští kandidáti versus Hra o trůny

led 112018

Koho budu volit za prezidenta neprozradím, popravdě se na poslední chvíli ještě rozhoduji. Popřemýšlel jsem nad kandidáty skrze postavy mého oblíbeného seriálu Hra o trůny a takto to vidím já....

Miloš Zeman - král Robert - řada urozených ho za krále neuznává, kritizují jeho způsob života a lidské slabosti. Jeho kralování je pro ně hanbou, která podle nich vrhá stín i na jejich postavení a celou zemi. Král své papalášství neskrývá, rozhodně není pokrytcem. Sám pokrytce rád nemá a veřejně se jim vysmívá, baví ho je ponižovat a zostuzovat. Lid ho má vcelku rád, chodí mezi ně a pořádá pro ně zábavy, lidé u něj najdou zastání. Přestože je verbálně hrubý, nelibuje si v krutosti.

Mirek Topolánek - Tywin Lannister - je zkušený a v politice umí chodit, je mistrem kompromisu a politického obchodu. Nemá čisté ruce a není lidumil, slouží především sám sobě a svým vazbám. Na druhou stranu nemá sklon bláhově podlehnout cizím vlivům. Jeho cílem je udržet stabilitu a jednotu společnosti, opačný stav by totiž pro něj samotného mohl znamenat velkou ztrátu.

Marek Hilšer - Rob Stark - mladý, chytrý, odhodlaný. Umí bojovat za svou pravdu. Svého společenského statusu si je dobře vědom, ale nechová se povýšeně. Tywin Lannister ho respektuje jako soupeře, za jiných okolností by se mu možná líbil. Ve válce s Tywinem však nemá Rob šanci.

Jiří Drahoš - Stannis Baratheon - slušný, poctivý. Stannis nemá rád, když o něm lidé říkají, že je suchar, který se neusměje. Celý svůj život vedl střídmý život, nepodléhal neřestem, pokud je v něm nějaká vášeň, umí ji dobře skrývat. Je obklopen svou bublinou lidí, kteří ho mají rádi a jsou mu věrni. Co se děje v této bublině se na veřejnost příliš nedostává. Co ten člověk skutečně chce? Za vlády krále Roberta vládl po roky spravedlivě Dračímu kameni a během této vlády se nic dramatického nestalo. Jak ale bude vládnout celé zemi a čími radami se bude řídit?

Michal Horáček - Daenerys Targaryen - Daenerys chce vládnout, je to smysl jejího života. Chce vládnout, aby vládla, nemá potřebu hromadit peníze, neopíjí se svou mocí, nemá potřebu válčit za jiným účelem, než dosažení trůnu a dokáže přitom pomoci potřebným. Chce svou moc opírat o šlechtu i o lid. Její vášní není krutost, rozmařilé radovánky, ale radost z loajality a podpory lidu. Obklopuje se moudrými rádci a i přes svou tvrdohlavost si od nich nakonec nechá poradit. Na druhou stranu není hloupá, aby si nechala něco namluvit od prospěchářů, na které má velmi dobrý čich.

Muž v pozadí - lord Malíček - na trůn má zálusk, ale ještě neuzrál čas. Nejdříve tahal za špagátky z pozadí a své loutky řídil penězi, které vydělal ve svých hampejzech, solidně se přitom jako správce pokladny přiživil na Koruně. Král Robert mu nechal hodně volnosti, čehož malíček uměl využít. V této chvíli je již lordem z Údolí a sleduje souboj ostatních o trůn. Malíček nemá nikdy dost, neustále znásobuje své bohatství a moc. Je velmi krutý, ale navenek svou krutost neukazuje.

Vyplatí se Kuki?

pro 092017

S Káťou společně večeříváme u televize. Káťa vstává velmi brzo a já zas často pracuji dlouho do večera, ale kolem sedmé si uděláme véču a máme společný veget. O příjemný pocit i čas nás donedávna okrádaly televizní reklamy, které jsou dle mého názoru čím dál tím trapnější. Zářnou výjimku tvořily nápadité skeče s panem Trojanem, nebo legendární zlaté prasátko od Kofoly.

Poměrně svébytným způsobem vyřešili reklamu v T.S.Bohemia. Před minulými Vánoci se dostali do povědomí diváka s retardovaným pánem, který sháněl "tydlety". Letos ještě přitvrdili, když se dítko v adventním čase táže tatínka: "...a odkud letí ty svině?". Nezaujatý divák náhle zpozorní, protože má pocit, že právě zaslechl: "...a odkud letí? Ty svině.". Mne obě reklamy nepohoršují, ovšem Káťa mé pobavení nesdílí :)). Oba jsme ale v ráži, když reklamní blog zakončuje obligátní pan Alzák, který na nás neustále křičí něco na způsob: "děleéééj nakupůůůj, tááák nakupuůůůj ty pozémšťanéé".

Ale proč o tom píšu. V průměru se společně 6x týdně u večeře podíváme na cca 45 minutový seriál a 2x měsíčně na celovečerní film. V seriálu máme dvě reklamy, které jsou dohromady dlouhé zhruba 15 minut. V případě filmového trháku se může sledovací čas reklam protáhnout i na 45 minut. Při našem dosavadním a ne příliš intenzivním sledování televize jsme tedy doposud strávili cca 450 minut měsíčně sledováním reklam a to je 7,5 hodiny, tedy téměř jeden pracovní den. Pokud uvážíme, že jsme dva, přišli jsme za měsíc o dva člověkodny, které jsme mohli věnovat jiným činnostem. Dnes nás už reklamy netrápí, máme nejchytřejší televizi Kuki :).

televize s Kuki

Obr. 1: Kuki rozhraní

Kuki stojí 200 Kč měsíčně. Odpověď na otázku, zda se Kuki vyplatí je nasnadě. Abychom to ale dopočítali. Průměrná měsíční mzda ve třetím čtvrtletí roku 2017 činila 25 181 Kč. Pracovní měsíc má přibližně 163 hodin. Průměrná hodinová mzda je tedy zhruba 150 Kč. Mohli bychom tvrdit, že průměrnému čechovi se Kuki vyplatí, když se měsíčně podívá v televizi alespoň na dva filmy, nebo 6 dílů televizního seriálu.

Do toho jsme ale ještě nezapočítali další výhodu zpětného posuvu - na film, či seriál se mohu dívat kdykoliv chci, třeba i týden dozadu. To dělá Kuki ještě výhodnějším, protože tím odpadá čas strávený sháněním pořadu, či jeho nahráváním. Například neměl jsem čas sledovat předvolební studia, byť mě toto téma zajímá. Lovit je pak v obskurních internetových streamech zejména v případě české televize se mi taky nechce. Kuki si pustím i na PC a to jsem skalní Linuxák, nic jiného na PC nepoužívám. Takže si jen zapnu pořad, hodím přes okno Kukinou Ideu, nebo okno Adwords, nasadím si sluchátka a v klidu pracuji za poslechu debaty.

No jo přiznávám, děláme teď Kuki trochu marketing ;) ..zkrátka dělá mi radost propagovat něco, čemu věřím :)

Dovolená - TreeHouse Babí lom

zář 072017

V polovině naší dovolené jsme se s Káťou z Mikulova přesunuli do lesů města Brna, konkrétně na Babí lom. K našemu stromu jsme směrem od Kuřimi jeli tři kilometry lesem, stejně nás na místě příjemně překvapil všudypřítomný klid. Kolem nás se rozprostíralo hrobové ticho, semtam se ozval nějaký zvuk lesa, spadl list, zapraskala větev, zaťukal datel, nebo zazpíval ptáček. Zanedlouho dorazila paní z lesní stráže, předala nám klíče od domu na stromě a my se mohli jít ubytovat.

Vid. 1: Náš příjezd na TreeHouse Babí lom, 29.8.2017. Slyšíte to ticho? :) 

Momentálně se v lokalitě Babí lom nacházejí tři stromové domy. Ten "náš" (TreeHouse č.1 - Babí lom) je nejvýše položený, je vystavěn kolem kmene statného buku ve výšce sedmi metrů. Na terasu domu vede točité schodiště se 40-ti schody. Z terasy je možné vstoupit do útulné obytné místnosti s manželskou postelí a válendou, nebo navštívit toaletu se suchým WC.

Vid. 2: TreeHouse Babí lom v noci, 29.8.2017.

Poté, co jsme se na stromě rozkoukali, vydali jsme se na průzkum do nedalekého okolí. Postupně jsme nalezli dva zbylé stromové domy, které jsme si z dálky prohlédli, abychom nerušili jejich obyvatele. Cestou zpět jsme jedli všudypřítomné sladké ostružiny a sbírali suché dříví a šišky. Po našem návratu ke stromu jsme si na nedalekém ohništi rozdělali ohýnek, na kterém jsme si opekli dva buřty z Ivanovického Globusu :). Pak jsme společně seděli u ohniště poslouchali praskání dříví a pozorovali stmívání v lese. Když Slunce zašlo za obzor, uhasili jsme poslední žhavé uhlíky a vylezli jsme si do stromového domečku. První noc jsme nemohli usnout, nastražovali jsme uši a poslouchali jsme každé prasknutí v lese. Já zabral jako první, Káťa pak prý slyšela zvířata, která chodila pít k blízkému jezírku.

Ráno na terase TreeHouse Babí lom

Obr. 1: Ráno na terase TreeHouse Babí lom, 30.8.2017.

Po probuzení jsme vyrazili na prohlídku Punkevních jeskyní, kam jsme od parkoviště sjeli lanovkou. Káťa zde ještě nebyla a já naposledy ve čtyřech letech, takže prohlídka jeskyně, propasti Macocha i následná jeskynní plavba po říčce Punkvě pro nás byly velkým zážitkem. Po prohlídce jsme pěšky pokračovali do blízké Kateřinské jeskyně a odtud zpět nahoru k parkovišti Macocha.

Vchod do Kateřinské jeskyně

Obr. 2: Vchod do Kateřinské jeskyně, 30.8.2017.

Po našem návratu na Babí lom, jsme si šli na chvilku zdřímnout na strom. Probudil nás až řev starší paní: "Lubošiíí, tady něco jée, pojď séeeem, děléeej", "No co to tady jéee, to je nějakáá chatka a je na stroměéé, no pojď séém k tomu, honééém", "Panebožééé, tak takto dneska lidi žijííí, jako nějací indiániíí, staví si takovéto domy a v tom pak bydlííí, to by člověk nevěřil", "A tady to mááá dvířká, otevři toó a vylezeme tááam". To už bylo na Káťu moc, seskočila z postele a zadupala. Pak už bylo slyšet jak se hlas vzdaluje, až se kolem rozhostilo opět příjemné ticho.

Pohled z rozhledny Babí lom směrem k Brnu

Obr. 3: Pohled z rozhledny Babí lom směrem k Brnu, 30.8.2017.

V podvečer jsme se vydali na rozhlednu Babí lom. Už samotná cesta po skalní hřebenové stezce, která mi místy připomínala cestu do Mordoru, pro nás byla dobrodružstvím. Není divu, že se o babím Lomu traduje, že jej vytvořily ježibaby. Z rozhledny jsme pak obdivovali překrásný výhled na Brno. Zpět ke stromu jsme se vrátili již za soumraku, rozdělali jsme oheň, rozpekli si na něm housky a dojedli naše zásoby zeleniny a sýrů. Zavzpomínali jsme společně, jak jsme se přesně před 9-ti lety potkali. Za tmy jsme si vylezli do našeho stromového příbytku, abychom zde strávili druhou a poslední noc.

 

Poznámka: Pokud si do Google zadáte klíčové slovo "propast macocha", nalezne se Vám mikroweb propast-macocha.cz, který vlastní affiliate baron Jan Kříž. Oficiální stránky naleznete na Správě jeskyní ČR, nebo na webu Moravského krasu. O tom jak WebMedea umí rozkrývat online majetek a aktivity affiliate baronů napíši v jednom z budoucích zápisků.

Dovolená - Mikulov, Lednice

zář 062017

Jako dárek jsem od Káti o minulých Vánocích dostal dvoudenní pobyt v Treehouse Babí Lom naplánovaný na naše 9-ti leté výročí 31. srpna. Přidali jsme ještě dva dny v Mikulově a udělali si příjemnou dovolenou na Jižní Moravě.

Hned po probuzení v penzionu Panorama, kam jsme dorazili předchozí večer, jsme nasedli do auta a vyrazili směr Lednice. Dorazili jsme kolem osmé, tedy hodinu před otevřením a měli jsme tak možnost projít si o samotě krásné francouzské předzahrady lednického zámku.

Francouzské předzahrady lednického zámku

Obr. 1: Francouzské předzahrady lednického zámku, 28.8.2017.

Káťa v Lednici

Obr. 2: Káťa v Lednici, 28.8.2017.

Následovaly prohlídky reprezentačních prostor zámku a obytných prostor Lichtenštějnů. Těm už zámek nepatří, roku 1945 jim byl majetek vyvlastněn na základě Benešových dekretů. Zůstalo jim Lichtenštejnsko, kde na rodovém hradě Vaduz žijí dodnes. Pokud by Vás také zajímalo, jak Lichtenštějnové k vyvlastněným majetkům na Moravě vlastně přišli, pak vězte, že to bylo už v roce 1249, kdy Jindřich I. z Lichtenštejna državy získal za svou oddanost od Přemysla Otakara II. Od té doby Lichtenštejnové patřili mezi německy mluvící šlechtu zemí Koruny české. Na svůj původní rodový hrad Lichtenštejn to tehdy něměli daleko, protože původně pocházeli z Dolního Rakouska, které s Moravou sousedí. Území, které se v současnosti nazývá Lictenštenjskem si zakoupili až na počátku 18.století.

Pohled z lednického minaretu směrem k zámku

Obr. 3: Pohled z lednického minaretu směrem k zámku, 28.8.2017.

Po prohlídkách jsme zamířili do rozlehlé anglické zahrady a místnímu známému minaretu. Procházka nám i s výstupem na minaret zabrala zhruba dvě hodiny. Poté jsme se vrátili zpět do Mikulova. Cestou jsme se však poutači u silnice nechali navést k rodinné farmě Pálava, kde vyrábí lahodné domácí sýry a prodávají místní víno Vican. U vchodu mají i fotku s Pohlreichem ;). Nakoupili jsme zde s Káťou vína rodičům a sýry pro sebe (ty by se nám na Treehousu zkazily). Já si do úkolovníčku poznamenal, že WebMedeu musíme naučit chodit na .wine domény :).

Kaple sv. Šebestiána na Svatém kopečku, Mikulov

Obr. 4: Kaple sv. Šebestiána na Svatém kopečku, Mikulov, 28.8.2017

Odpoledne jsme vystoupili na Svatý kopeček, který k Mikulovu "sklouzl" při vrásnění Alp a Karpat, a proto je geologicky starší, než krajina pod ním. Odtud jsme obdivovali krásu Mikulova a okolní krajiny. Byly jsme rádi, že plán odtěžit celý Svatý kopeček na vápenec vzal už dávno za své. Po příjemné procházce večerním Mikulovem jsme zašli na výbornou večeři a víno do Aquairum Relax Mikulov.

Pohled ze Svatého Kopečku směrem k Lednici

Obr. 5: Pohled ze Svatého Kopečku směrem k Lednici, 28.8.2017

Následující den jsme zahájili prohlídkou místního zámku. Zámek původně patřil také Lichtenštejnům, roku 1560 byl však prodán a roku 1575 jej Rudolf II. daroval rodu Ditrichštejnů, ke kterému se ve svém blogu ještě vrátím :). Návštěvu Mikulova jsme završili návštěvou jeskyní Na Turoldu. Pak jsme už vyrazili směr Brno a Treehouse.