Michal Rost

osobní blog

Dárečky z WineBar

pro 122018

Blíží se Ježíšek a opět vybíráme drobné dárečky pro stálé klienty TRITON IT. Letos naše volba padla na lahodná vína našeho partnera a klienta - luxusní vinárny WineBar. Reklamu pro WineBar nás prostě baví dělat a společně se radujeme z výsledků...

WineBar PPC

Obr. 1: PPC WineBar 

Úsilí se vyplatilo a WineBar oslovuje čím dále tím více lidí, kteří touží nejen po kvalitních vínech z malých rodinných vinařství, ale také po kýtách prvotřídní šunky Jamón. Ve Winebaru například nedostanete koupit žádný produkt, kteří zdejší someliéři osobně neochutnali v místě jeho výroby, a osobně nedomluvili jeho odběr.

Pro naše klienty jsme zakoupili španělská vína, která nám doporučil someliér Petr Mikeska a Marek je byl včera ochutnat na degustaci :).

Když se obchod snoubí s marketingem

lis 032018

U klienta se pravidelně setkávám s člověkem, který se stal jedním z mých vzorů. Je to zkušený obchodník, jehož tah na branku je tak enormní, že sám vymýšlí dokonalé marketingové taktiky. Protiváhou (v dobrém slova smyslu) je mu analytický šéf marketingu, který nápady dokáže racionalizovat zhlediska aktuálních možností. Dohromady jsou naprostá elita, spolupráce s nimi mě baví a motivuje. Jejich firma se rozvíjí, i když se pohybuje v těžce konkurenčním prostředí s obtížně vyrobitelnou přidanou hodnotou. 

Obchod nad marketing

Proč o tom píšu? Marketing (a především ten výkonostní) a obchod mají velký společný průnik. Stále se setkávám s firmami silně zaměnými na obchod, které se diví, proč i přes velmi zkušený obchodní tým v dnešní době nerostou tak rychle, jak by si přály. Přitom jejich marketingové oddělení je podfinancované. A obchodníci konkurence mají za zády podporu marketingu, který pracuje s daty, ohřívá kontakty prostřednictvím cílené reklamy, ovlivňuje mínění veřejnosti o značce či produktech.

Marketing nad obchod

Setkávám se ale i s opakem. Firmami, jejichž marketingová oddělení (nebo externí dodavatelé marketingu) se považují za jakousi duševní šlechtu. V jejich očích jsou obchodníci spotřebním zbožím, nesoucím zodpovědnost za neúspěch. Marketing "drží tu vizi" a "vysílá firemní hodnoty", kreativci mají neomezené možnosti v překreslování log na základě svých pocitů, weby jsou neuživatelské, PPC kampaně jsou přeoptimalizované vzhledem k podružným ukazatelům. A obchodníci jsou hubováni za špatné výsledky. Ve výsledku však nikdo nepracuje se zpětnou vazbou, nevyhodnocují se data z výkonostního marketingu i obchodu. Místo toho, aby se produkt přizpůsoboval zákazníkovi, kterého znají nejlépe obchodníci, tak se marketing snaží přizpůsobit zákazníka produktu. 

Když se obchod snoubí s marketingem

Kromě týmu u našeho klienta doslova hltám videa Honzy Laibla z pořadu Já nic nechci. Honzu bohužel osobně neznám, ale bezesporu je geniálním obchodníkem se silným přesahem do marketingu. Ve svých příspěvcích pomáhá nacházet odpovědi třeba na následující otázky:

Byl Masaryk startupista?

říj 272018

Slavíme 100 let samostatnosti. Zkusme se na osobu TGM podívat trochu jinýma očima. Pojměme vznik republiky jako startup s enormní mírou rizika. A porovnejme si Masarykovo počínání s dnešní realitou těch, kteří něco budují.

undefined

Obr. 1: Tuto malbu vytvořil ke příležitosti 100 let republiky olomoucký streetartový umělec Oliver Heller, zdroj: olomouckadrbna.cz

Kdy odejít z korporátu

První bod je přechod od austroslavismu k myšlence samostatného Československa. Masaryk včas pochopil, že přichází chvíle udělat se sám pro sebe, nebo budeme dříve či později pohlceni "německým korporátem", který v posledních dekádách integroval vše na zápád od hranic naší monarchie. Sasové, Bavoráci a další rychle vyměnili své samostatné identity za myšlenku jednotného Německa. U nás byla také rostoucí poptávka Čechů po vlastní zemi, ale i značné riziko spojené s realizací této myšlenky. Válka vše urychlila, Masaryk se rozhodl, nebylo cesty zpět. 

Kde hledat podporu

Rozjezd každého byznysu či projektu je o získávání podpory a kapitálu. Masaryk vsadil na populární téma, kterému alespoň doma nepotřeboval dělat reklamu a vyrábět pro něj publikum. Doma však kampaně vést nemohl, byl by tvrdě potrestán za zradu. Navíc, dokud se o myšlence mluvilo po hospodách, každý měl velké vize, ale jakmile měl dav přiložit ruku k dílu, nebo vytáhnout pár drobných, ideály se rozplynuly a každý raději koukal na svůj plný talíř. Masaryk se rozhodl pro emigraci.

Jak motivovat tým a vést ho k cíli

Byli tu ale také mladí lidé, kterých se nikdo na nic neptal a odvedl je do ciziny do války obětovat se za zkostnatělý korporát, kterému nevěřili. Mnoho z nich ve válce trpělo či padlo do zajetí. Došlo jim, že klidnou budoucnost už ztratili a nebáli se proto riskovat pro myšlenku, která jim dávala smysl. Masaryk legionáře osobně zorganizoval, zlegitimizoval na západě a udělal jim PR. Dal jim ale ještě něco mnohem důležitějšího. Každý startup je založen na motivaci a očekávání, ti co pro něj pracují, bojují za svou budoucnost. Právě takovou motivaci legionářům Masaryk dal - budou se mít kam vrátit. Připadá nám to dnes jako samozřejmost? Ale evropská historie zná osud mužů, kteří se ocitli v podobné situaci jako naši legionáři, neměli se kam vrátit a celý svět si pak nad jejich masakrem umyl ruce.

Jak vybudovat značku

Česko bylo v zahraničí noname značka a když už byla rozpoznána, tak spíše negativně. I přes rozpoutanou válku si Francie přála, aby Rakousko-Uhersko zůstalo vyvažujícím státem Evropy, Anglie díky příbuzenským vztahům mezi šlechtou jednotu mocnářství také podporovala, USA si nepřály rozdrobení Evropy, Vatikán sázel na katolickou vlnu a byl si dobře vědom protestanství Čechů. V USA neměl Masaryk na růžích ustláno. Potřeboval finance, PR a podporu zdejších elit. Podařilo se mu uspět s crowdfundingem u našich emigrantů. Vsadil na partnerství a cross-marketing. Partnerství s M.R Štefánikem mu zajistilo vstup do mnoha salónů i rozšířilo hranice budoucího společného státu. Cross-marketing s populárním hnutím za ženská práva mu zajistil přístup k masám, kterým hlásal v té době doslova virální téma: "vybuduji zemi, kde budou ženy rovnoprávné s muži". Tento slib Masaryk dodržel a Československo se v roce 1919 stalo v pořadí osmou zemí na světě s volebním právem pro ženy (USA byla až devátá). V neposlední řadě Masaryk cestoval, publikoval, přednášel a kooperoval s médii. Vše kolem Masaryka začalo být zajímavým tématem: legie, situace v Evropě, diskuze o poválečném uspořádání. Masarykovi se tak dařilo zesilovat účinek kampaní, které vedl. A když legie obsadily transsibiřskou magistrálu a zmocnili se carského pokladu, byl to virál jako Brno :)

Jak zajistit fungování

Ani po vyhlášení republiky 28. 10. 2018 neměl Masaryk vyhráno. Naši sousedé podobu samostatného Československa neuznávali. Navíc část Jižní Moravy včele se Znojmem chtěla zůstat připojena k Rakousku. Šumava se chtěla připojit k bavorské části Německa, Liberecko zase chtělo k saské části Německa a severní Morava k dnešní Polské části Německa. Francouzské legie byly v té době ještě daleko a 60 000 ruských legionářů ještě mnohem dále. Bylo zapotřebí perfektní koordinace a načasování. Zajistit vojenské útvary hlásící k Československu a poslat je rychle obsadit zbylá území. To se povedlo s minimálními ztrátami na životech. Masaryk mohl 21. 12. 2018 slavnostně přijet do svého Československa, kde ho čekalo mnoho a mnoho další práce.

Dovětek

Kolem Masaryka dnes existují rozporuplné názory a kontraverzní tvrzení. Zdeněk Mahler u řady z nich doložil, že se jedná o pomluvy, některé už skoro sto let staré, například z pera Karla Kramáře :). Každopádně všichni jsme lidé, nikdo z nás není svatý. Co ale stojí za respekt je to, co díky vzájemné spolupráci a odvaze dokážeme. Autorům hanlivých komentářů na internetu proto vzkazuji: "Pod své komentáře v online magazínech připište, co největšího jste v životě dokázal(a)? Co je Váš největší úspěch, na který jste pyšný či pyšná? Nebojte, nepočítám s tím, že jste vyloboval(a) republiku po 392 letech cizí nadvlády a zajistil(a) jí mezinárodní uznání. Ale třeba ostatní mile překvapíte."

Zkusme se ještě na osobu Masaryka podívat očima WebMedea. Vezměme si nejprve hezké slovo jako "tatíček Masaryk" nebo "prezident osvoboditel". WebMedea nám pro ně automaticky dohledala servery, které o Masarykovi píší v kontextu těchto slov. Protože WebMedea zná témata (klíčová slova) spojená s uvedenými servery, podívala se na ta, která servery vzájemně propojují. Společná témata potom WebMedea ovážila zájmem lidí. Výsledkem je následující obrázek.

undefined

Obr. 2: Na jaká témata se soustředí servery spojené s klíčovým slovem "prezident osvoboditel"

Co nám obrázek říká? Že o Masarykovi píše řada historických serverů, jejichž společným propojujícím tématem je jednak samotný Masaryk, ale také Hitler, nebo Marie Terezie. 

A teď zkusme něco ošklivého, nějaký hoax, třeba "střílení do dělníků". Kdopak asi může něco takového na internetu hledat? Co tím sleduje? A co propojuje servery (i v nich obsažené diskuze), které na dané klíčové slovo vybíhají. WebMedea nám opět odpovídá propojujícími tématy ováženými zájmem. 

undefined

Obr. 3: Na jaká témata se soustředí servery spojené s klíčovým slovem "střílení do dělníků" 

 

Dovolená Rujána - Sassnitz, Jasmund

říj 082018

Zápisováním do blogu si obvykle krátím čas při cestě metrem do práce či za klienty. Vzhledem k tomu, že i tento čas jsem v poslední době potřeboval zužitkovat efektivněji, dostal jsem se k dopsání poslední části letní dovolené až teď :) 

Binze jsme přejeli na zámek Spycker. Jedná se o nejstarší světskou budovu na Rujáně, jejíž historie sahá až do roku 1318. Po 30-ti leté válce zámek padl do rukou Švédům, na počátku 19.stol se tudy převalila napoleonsķá armáda, od roku 1815 připadl Prusům, od roku 1945 zde sídlilo FDGB, od roku 1990 je zde hotel.

Schlosshotel Spycker

Obr. 1: Schlosshotel Spycker, nejstarší světská stavba na Rujáně

Během našich výletů a procházek jsme navštívili město Sassnitz. Z mého pohledu se jedná o nejhezčí město na Rujáně. Místo přeplněných pláží je zde krásný přístav, malebné uličky a promenády, vše jako stvořené pro procházky. V přístavu kotví čluno-stánky nabízející typické rybí fastfoody. Nejtypičtějším jídlem je zde Bismarck, nikoliv reklamní agentura, ani marinovaný kancléř, nýbrž sleď v housce s kysaným zelím - takový nezavinutý zavináč :) Bismarck je tak rozšířený, že z něj lze udělat cenový index a podle poutačů na stáncích i restauracích měřit, jak je kde na Rujáně draho.

čluno-stánek na rybí fastfood

Obr. 2: Typický čluno-stánek prodávající rybí fastfood, včetně Bismarcku

Byl jsem jako u vytržení, když jsem zahlédl, že v malebném přístavu Sassnitzu kotví válečná ponorka. Pospíchali jsme k ní a světe div se, bylo to muzeum. Splnil se mi tak dětský sen - prošmejdit si vnitřek opravdové ponorky, zážitek to byl úžasný.

Ponorka HMS Otus

Obr. 3: Ponorka HMS Otus v Sassnitz

Opět se ukázalo, že je vždycky velmi důležité mít dobrý byznys záměr. V Sassnitzu kotví nespočet lodí, které vozí lidi ke křídovým útesům. Mezi rejdaři panuje vysoká konkurence a jejich naháněči se v přístavu doslova perou o zákazníky, aby jim prodali lístek za 20 euro. Partě nadšenců, která do přístavu přitáhla vysloužilou britskou ponorku, však 8 euro za vstup zaplatí každý :)

Prohlídka HMS Otus

Obr. 4: Prohlídka HMS Otus, Sassnitz

Severně od Sassnitzu se nachází jeden z nejstarších dochovaných bukových pralesů v Evropě - národní park Jasmund. Výletu do parku jsme věnovali celý jeden den, obdivovali jsme nedotčenou přírodu a impozantní křídové útesy.

 Národní park Jasmund, bukový prales

Obr. 5: Národní park Jasmund, bukový prales, křídové útesy

V místním informačním centru jsme se dozvěděli, že bukový prales původně pokrýval většinu evropy, protože buk byl evolučně ze všech zdejších stromů nejúspěšnější.

Vid. 1: Bukový prales Jasmund.

Shodli jsme se na tom, že na Rujánu ještě v budoucnu rádi vyrazíme, třeba na kola, pro něž je zdejší rovinatý terén ideální :)

Dovolená Rujána - Binz a Prora - Hitlerův panelák

zář 082018

První část dovolené na Rujáně jsme strávili v Binci :) Binz je letovisko v jihovýchodní části Rujány. Je zde velké množství turistů, převážně postarších saských párů (soudě podle poznávacích značek). Centrem veškerého dění je promenáda podél pláže, lemovaná restauracemi a kavárnami v přízemí stylových hotelů ze začátku 20. století, jejichž dřevěné terasy jsou laděny do bílé barvy. Na plážích se nacházejí pro Rujánu typická dřevěná plážová křesla. Binz je ideálním místem pro ty, kdo mají rádi lenošení na pláži, posedávání v kavárnách a noční život. My jsme se vypravili na pěší výlet k místní cestě v korunách stromů, která se tyčí až do výše 82 metrů nad mořem. Rujána je odsud vidět jako na dlani.

Stezka korunami stromů s výhledem na Rujánu

Obr. 1: Stezka korunami stromů s výhledem na Rujánu

Cestou ke stezce jsme nemohli minout megalománský kolos Prora - Hitlerův panelák. Stavba je pouhých pět pater vysoká, zato dlouhá 4,5 km. V letech 1936 až 1939 ji stavělo přes 9 000 dělníků a plánováná kapacita byla 20 000 rekreantů. Cílem projektu bylo pod záminkou kolektivní rekreace koncentrovat německé dělníky pro hromadné vymívání mozků nacistickou propagadnou. Během sovětské okupace stavba chátrala pod správou rudé armády, avšak v roce 2015 bylo započato s rekonstrukcí celého objektu a přestavbou na moderní hotel a prázdninové byty. Za projektem stojí firma Metropole Marketing zabývající se pronájmem realit v Berlíně. Dnes je již Prora z velké části opravena, nacházejí se zde hotely i moderní byty.

Hitlerův panelák Prora

Obr. 2: Hitlerův panelák Prora (napravo dosud nezrekonstruovaná část)

Dovolená Rujána - cesta přes Rostock

srp 212018

Minulý týden jsme s Káťou, Ilonou a Petrem vyrazili na dovolenou na Rujánu. Udělalo mi velkou radost, že jsme si mohli trochu zajet a navštívit  hanzovní město Rostock, největší přístavní město bývalé NDR založené polabskými Slovany již v 6. století. Město se v průběhu staletí rozvíjelo díky stavbě lodí a námořnímu obchodu.

Pohled na MS Dresden z mola

Obr. 1: Pohled na MS Dresden z mola

V období NDR z Rostocku pravidelně vyplouvaly zaoceánské lodě směr země spřátelených režimů, aby s nimi provozovaly "výměnný obchod". Častou destinací byla Kuba, kam jsme směňovali autobusy za banány a kyselé pomeranče, které, když se poštěstilo, byly k dostání i v poloprázdných obchodech u nás v Československu. A právě jedna z takových obchodních lodí éry NDR - MS Dresden - je v celé své kráse k vidění i prošmejdění v Shipbuilding and Maritime Museum Rostock. Celou loď jsme si mohli projít sami, bloudit po palubách, kajutách či nákladových prostorech. Impozantní byly zejména prostory strojovny.

Vid. 1: Strojovna MS Dresden.

Prohlídka byla doplněna zajímavými fakty ze života na lodi a technickými parametry. Tak například MS Dresden za jeden den plavby spolikal kolem 20 tun nafty a půl tuny oleje. Na loď je dobré vypravit se už těsně po otevření muzea a vyhnout se tak turistické špičce.

Vid. 2: Káťa na přídi MS Dresden.

Vstupné do areálu muzea včetně lodě je za 4 eura na osobu. Pozor, pokud jedete autem zaplatíte ještě 2x 4 eura za průjezd krátkým tunelem pod přístavním zálivem. Centrum města je podobné ostatním východoněmeckým větším městům. Několik obnovených historických budov v těsném sousedství opršelých paneláků a moderních staveb postkomunistické éry.

Centrum města Rostock

Obr. 2: Typický pohled do centra Rostocku

Za procházku ale centrum Rostocku a přilehlý starý přístav rozhodně stojí. Z Rostocku jsme zamířili do Straalsundu jehož historické centrum i přístav je z mého pohledu takový zmenšený, klidnější a zachovalejší Rostock. Je zde také mohutný most, který spojuje pevninu s Rujánou - největším ostrovem Německa.